Lídr mužstva, jež se po blamáži ve skupině s Lotyšskem ohromně zvedlo, seděl po závěrečném hvizdu jen zdrceně na střídačce. Z jeho hořkého výrazu sálal velký smutek.
„Měli jsme tlak, ale nevyužili jsme ho. Jejich gólman (Wallstedt) chytal dobře, bohužel. Je to škoda,“ odpovídal úsečně po prohře 1:3 v zápase o bronz se Švédy, kterým na krk přistávaly medaile. „Mohli jsme to být my,“ štvalo ho.
„V kabině moc slov nepadlo, spíš tam byl samozřejmě smutek,“ popisoval zase střelec jediné a hodně šťastné branky Michal Gut. „Někdy prohrajete, i když na ledě necháte všechno,“ poznamenal.
„Chápu, že kluci strašně chtěli medaili. Rozumím jim,“ reagoval trenér Radim Rulík.
Švédsko - Česko 3:1. Čekání na medaili trvá, dvacítka končí na MS čtvrtá |
V porážce však hledal dobro pro tuzemský hokej: „Pro nás je podle mě strašně důležité, abychom se srovnali pohybem nebo výkonem. Aby nezůstalo u jednoho náhodného turnaje, kdy se to třeba povede. A všichni se pak uspokojí a budou říkat, že to je ono,“ narážel na nešvar, který mohl vzniknout.
„Musíme postupně zvedat úroveň našich hráčů, aby český hokej získával zpět kredit, který v posledních letech ztratil,“ podotýkal kouč, jenž dvacítku přebíral v květnu a neměl svěřencům co vytknout.
Pro vytouženou medaili udělali maximum.
„Chyběl kousek, ale zároveň to bylo daleko,“ přidal Gut, pro nějž se jednalo také o poslední juniorský šampionát. Od úterka čerstvý dvacátník se rozhodl v kabině narušit nastalé ticho.
Český útočník Michal Gut cloní v zápase o bronz na juniorském šampionátu švédskému brankáři Jesperu Wallstedtovi.
„Vzal jsem si slovo a všem poděkoval. S některými hráči se už možná nikdy neuvidím,“ prohodil. „Z našeho ročníku nás tady bylo jen šest. Zrušily se nám osmnáctky, poté i dvacítky,“ vysvětloval, proč se na letní mistrovství vydal, ačkoli si sám říkal, že by nejel.
„Ale to byl jen takový můj kec. Přitom jsem vždycky věděl, že když dostanu nominaci, tak prostě pojedu. Zrušeným turnajem o Vánocích jsem končit nechtěl. I přes čtvrté místo to bylo nejlepší léto ze všech,“ hlásil hrdý reprezentant.
„V hokejovém světě je jedna věc nejvíc: Když nosíte svou zem na hrudi. Strašně moc lidem přeju, aby si to také vyzkoušeli a aby pro to makali,“ přibližoval podle svých slov nejkrásnější možný pocit v kariéře. „Mohla to být moje poslední šance bojovat za Česko, za svou zem. A to jsem určitě nechtěl propásnout.“
Po čtyřech letech česká hvězda. Myšák se dostal do elitní sestavy šampionátu |
Rodák z Kadaně turnaj odehrál s fialovou sadou hokejek, které draží. Symbolicky tím chce podpořit kamaráda Pavla Nováka. Dvacetiletý křídelník se zúčastnil předčasně ukončeného vánočního šampionátu, před tím náhradním jej ale zasáhla rakovina.
Po duelu s Kanadou ho Gut poprosil o vzkaz pro tým. Novák jeho přání vyslyšel: „V kabině to každého obrovsky nabilo, bojovali jsme i za Pavla. Když jsem vzkaz viděl já, tak jsem pomalu začal brečet,“ uvedl dojatý Gut.
„Když jsem odjížděl, řekl jsem mu, že medaili přivezeme. Bohužel jsme neuspěli, ale Pavel nám držel pokaždé palce a je na nás určitě hrdý. Hokej jde však úplně stranou, nejdůležitější teď je, aby se uzdravil a mohl na ledě válčit tak, jako jsme válčili my,“ dodal.
 |
Speciální motivaci, kterou měl letošní výběr, by si podle Rulíka mohl vzhledem ke smolné čtvrté příčce udržet i ten následující.
„Vždycky se říká, že bez proher nemůže být velkých vítězství. Že se to nepovedlo, může být ohromný stimul do dalších let,“ doufá.
Však měl 57letý kouč na turnaji druhý nejmladší výběr. A jména jako David Jiříček, Jiří Kulich, Matyáš Šapovaliv, Stanislav Svozil, Tomáš Suchánek, Aleš Čech nebo Tomáš Hamara mohou o Vánocích klidně vyrazit směr Halifax, dějiště dalšího šampionátu hokejistů do dvaceti let.
