Občas se mu mezi větami zatřásl hlas, šlo poznat, že s ním cloumají emoce. Vždyť mimořádný výsledek, první zlato v kategorii dvacetiletých od roku 2001, byl tak blízko.
„Zase jsem si uvědomil, že získat stříbro je smutnější, než odjíždět s bronzem... Vidět kluky slzet v kabině a cítit, jak moc to chtěli, pro mě bylo hrozně silné,“ nezastíral loučící se kouč.
Stříbro z MS? Extrémní úspěch! Kluci brečeli, ale já jsem pyšnej, říká Nestrašil |
Při hodnocení finále i celého turnaje nezapomněl děkovat. Kolegům z realizačního týmu v čele s asistenty Robertem Reichelem a Pavlem Trnkou, ale především hráčům.
„Předvedli tu úžasné věci. Strašně si vážím toho, že jsem mohl stát za jejich zády, být toho všeho součástí. Jsme jeden tým, společně vyhráváme i prohráváme. Bez nich bych nebyl nic,“ zdůraznil.
Chyběl poslední krok. Stejně jako před třemi lety proti Kanadě, kdy ještě juniory vedl Radim Rulík.
Tentokrát Češi zámořského giganta zdárně odklidili z cesty, ale ve finále narazili na precizního soupeře, který prošel celým šampionátem suverénně, bez zaváhání.
„Od začátku jsme tahali za kratší konec. Švédové měli více energie, hráli lépe, nebál bych se říct, že předvedli až dospělý hokej. Někdy je zkrátka třeba smeknout a pogratulovat soupeři,“ líčil po zápase Augusta.
Při závěrečné hře v šesti možná ucítil závan jen těžko představitelného zázraku. Puky létaly na branku nových šampionů ze všech pozic, jedna nebezpečná rána střídala druhou.
Ujal se Jiříčkův pokus, za chvíli prolétla do sítě i Kubiesova nekompromisní dělovka. Těžko smazatelné třígólové manko se rázem smrsklo na už jen nepatrnou ztrátu, Češi byli na dostřel.
Jiříčkova trefa na 1:3:
JÍŘA NÁM DÁVÁ POSLEDNÍ NADĚJI! 🙏 pic.twitter.com/FcdcRZxypu
— Český hokej (@czehockey) January 6, 2026
A i když místo vyrovnání přišla švédská pojistka, Augusta musel smeknout: „Klobouk dolů, že jsme v závěru zvládli najít síly, dvě minuty jsme neuvěřitelně tlačili. Kluci ukázali, že bojují, dokud nepadnou.“
Nakonec padli. Motivaci měli obrovskou, ale nohy mírně zabrzděné. Po ledě už nelétali s nevyčerpatelnou energií jako v semifinále, na skvěle připravené protivníky marně hledali recept.
„Kanada nás vyšťavila, ale to, prosím, neberte jako výmluvu. Kluci jsou mladí, trénovaní, jenže takové zápasy vás dokážou unavit i emočně. Zase mají novou zkušenost do příště,“ popisoval šestapadesátiletý kouč.
Česko - Švédsko 2:4. Závěrečné vzepětí nestačilo, junioři z MS vezou cenné stříbro |
Ač v něm převládalo zklamání, s odstupem času stříbrnou cestu docení a bude na ni vzpomínat jen v dobrém. Stejně jako na další medailové zážitky, které mu vskutku povedená štace u juniorů přinesla.
Neuvěřitelné vzepětí v utkání o bronz před dvěma lety proti Finsku. Nevídanou točku z 2:5 na 8:5, korunovanou čtyřmi trefami během padesáti vteřin na konci třetího dějství.
Rok staré nájezdové drama proti Švédsku, opět v utkání o třetí místo. Rozuzlení přinesla až čtrnáctá série, oslavy symbolicky odšpuntoval kapitán Eduard Šalé.
A také dva čtvrtfinálové a jeden semifinálový skalp Kanady, pro níž se národní mužstvo v posledních letech stalo tím nejobávanějším soupeřem.
Max Pšenička natěsno brání Lucase Petterssona ze Švédska ve finále MS juniorů.
„Pro mě to všechno bylo úžasně poučné. Díky mladé generaci se mi změnil náhled na určité věci, věřím, že jsme se obohatili navzájem,“ usmíval se trenér.
Jen zlatá koncovka scházela. „I tak si to budeme pamatovat po celý zbytek našich kariér, možná životů. Pro úspěch jsme udělali maximum, hráči by měli nosit stříbrnou medaili s hrdostí, protože každý z nich si ji zasloužil,“ chválil Augusta.
Teď se s juniory loučí. Od začátku minulého roku věděl, že má před sebou poslední sezonu, závěrečný velký turnaj. Před odletem do Spojených států přiznal: „Táhne mě to zpátky do klubu, chybí mi každodenní kontakt s týmem.“
Měl by opět zamířit do extraligy, vrátí se jako zvučné jméno s bohatým renomé. Vždyť tři medaile z šampionátu dvacetiletých před ním žádný hlavní kouč nepřivezl.
Nevídaný úspěch Čihaře. Česko má poprvé nejužitečnějšího hráče MS dvacítek |
Také jeho nástupce bude mít z čeho vybírat. Čihař, Mrtka, Benák, Nestrašil, Oršulák i další mohou reprezentovat i příště. Jen velice schopný hráčský mix ale k prodloužení úspěšné série stačit nemusí.
Je potřeba na střídačce zachovat i dosavadní píli, absolutní zažranost do hokeje, cit pro detail, schopnost naučit hráče disciplíně a přesvědčit je, že má smysl se nastavenými pravidly řídit.
Augusta nastavil laťku vysoko, teď je třeba zvolit správně. Najít někoho, kdo k opět prestižní a vážené pozici přistoupí stejně jako on: „Bylo mi ctí, že jsem mohl trénovat reprezentaci. Věřím, že třeba ještě někdy budu.“
