Dlouho přitom sledování juniorů při mistrovstvích světa na přelomu prosince a ledna bývalo čirým utrpením. Nebozí hoši v zápasech se špičkovými soupeři zpravidla zaostávali úplně ve všem.
Až na pár výjimek, které se později prosadily i v NHL, nestačili v bruslení, podléhali ve fyzických soubojích, v tísni od sebe zoufale odpalovali puky. Působili bázlivě, slabě, nešikovně. Jako by Česko proti juniorům z Kanady, Ameriky, Ruska, Švédska a Finska posílalo mladší dorostence.
Medaile pro ně byly vzdálené jako přistání na Marsu. Dvakrát dokonce bojovali o udržení v elitní skupině! Praví viníci truchlohry se však skrývali v zákulisí.
