Lukáš Mensator už na jarní trikot pro třetího gólmana reprezentačního výběru zapomněl. Když si přečetl své jméno v čerstvé nominaci na hokejové hry v Karlových Varech, vydechl. "Jsem rád, že jsem se znovu vešel do nominace."
To samé si mohl říct i vítkovický gólman Jakub Štěpánek. Také on totiž od Růžičky dostal pozvánku. Ve městě horkých pramenů tak bude kouč národního týmu znovu řešit stejné dilema: Postavit do branky Mensatora nebo Štěpánka? "Já neřeším, s kým jsem v nominaci. Proti Kubovi vůbec nic nemám. Nikdy jsmemezi sebou neměli sebemenší problém."
Proč taky. Štěpánek se pod jeho nevděčnou roli třetího gólmana národního týmu na světovém šampionátu nepodepsal. "Nezachytal jsem si. Nebudu tvrdit, že mě to nemrzelo. To je ale tak všechno, dál už se v tom pitvat nechci."
Také proto, že teď je gólman v českém výběru znovu. A pořádně silném výběru. "Budu se snažit předvést to nejlepší, co bude v mých silách," slibuje Mensator.
Jenže. Bude to Růžičkovi stačit? Mezi světovým šampionátem a prvním turnajem evropské túry zrovna moc vrcholných akcí nebylo. Proč by měl tedy kouč národního týmu stavět do branky někoho jiného než čahouna, který stál v brance naposledy?
Proč postavit Mensatora
Pár důvodů, které by Růžičku mohly přesvědčit, by se našlo. Především. Mensator zbrusu novou halu v Karlových Varech zná. Na rozdíl od Štěpánka. Ví, jak se odráží puky odmantinelů, zvykl si na světelné i zvukové podmínky. Na led, jehož proměnlivou kvalitu v aréně pochopitelně ještě řeší. To jsou pádné argumenty, proč Mensatora postavit do české branky jako prvního.
Brankáři Lukáš Mensator (vlevo) a Martin Prusek na tréninku hokejové reprezentace.
O to víc, když se mu tak dařilo v přípravných zápasech. "Už jsme tu skoro měsíc a jsme tu spokojení.
Máme za sebou pár tréninků i zápasů, to je naše výhoda," přiznává také Mensator.
Led v nové aréně omlouvá: "Před nedávnem se začalo mrazit. Každým dnem se led zlepšuje. Je logické, že to tady nemůže být stejné jako v lednu." Leden je zřejmě vůbec nejoblíbenějším měsícem Lukáše Mensatora. Třeskuté mrazy ve stařičké "plecharéně" mu pomáhaly srážet nadměrné pocení. S tím ale v příští sezoně už počítat nemůže. "Mě to ani nevadí. Odchytal jsem tady už pár zápasů a můžu říct, že jsem to čekal horší."
Na prvních trénincích byly u střídaček k vidění hodinky s teploměrem. Rtuť i v parném létě šplhala u ledu stěží ke čtrnácti stupňům. "To není až tak hrozné. Třeba v Budějovicích bylo dvaadvacet stupňů," zavzpomíná.
Zatím si Mensator neupravil ani pitný režim, u střídaček na něj kyblík s ledem také nečíhá. "V lednici v kabině sice nějaký je, doufám ale, že mě se to týkat nebude," směje se. Stěhování do nové haly není to jediné, na co si musí Mensator zvykat.
Za poslední dvě léta si prošel spoustou změn. I nehokejových. Oženil se, založil rodinu. "Bylo to hodně perné období. Byly to ale samé příjemné věci, takže věřím, že se na mně podepsaly spíš pozitivně."
O tom svědčí také poslední dvě extraligové sezony. Na jejich konci poprvé zvedal nad hlavu menší pohár pro vicemistra, aby si po roce mohl konečně připálit doutník určený výhradně pro vítěze.
Výš už se dostat nejde. To teď ví také v Karlových Varech, které se tak pilně chystají na ataky konkurenčních týmů. "Některé zápasy v přípravě jsme odehrály lépe, jiné hůř. Čekají nás poslední dva zápasy, pak už bude extraliga na Kladně."
A hned potom domácí premiéra, v dvojnásobné repríze extraligového finále proti Slavii. "Doufám, že nám začátek soutěže vyjde. Letos bude extraliga ještě vyrovnanější než loni, bude se hrát opravdu o každý bod. Každá ztráta by nás na konci mohla mrzet."
Do začátku extraligy se Mensator do branky Energie postaví už jen v dnešním duelu proti Mladé Boleslavi, v Plzni ho vystřídá Lukáš Sáblík. V té době bude karlovarská jednička zaneprázdněna reprezentačními povinnostmi. Společně se Štěpánkem bude přesvědčovat Růžičku, že je to on, kdo má stát v brance národního týmu.
Růžičkovi nezávidím
S kolegou v brankářské dvojici o karlovarské nominaci Mensator zatím nemluvil. "Jak? Je ve Vítkovicích. A telefon na sebe nemáme. Viděl to. Ví, s kým jede. Uvidíme, kdo se dostane do branky, kdo si zachytá víc." Když to bude Štěpánek, vyslechne si zřejmě Růžička ve Varech své. "Jsem zvyklý. Jinak bych si vůbec nemohl stoupnout na střídačku," říká.
Nic nového by to nebylo ani pro Mensatora. Byť před pár měsíci tak velké zastání nečekal. "Abych řekl pravdu, tak jsme byl hodně překvapený," přiznává. Daleko od západního cípu republiky sám tuhle situaci až tolik neřešil. "Byl jsem rád, že se za mě lidi postavili," říká a přitom klopí oči k podlaze. Je na něm vidět, že se už nechce k choulostivé situaci vracet.
Od začátku jsem na mistrovství světa jel s tím, že si tam nemusím zachytat. Vlastně, že se nemusím dostat ani na střídačku, že zůstanu jako trojka jen na tribuně." Pár kladných věcí na šampionátu stejně najde. "Podíval jsem se, jak to na takovémmistrovství světa chodí. Už to neznám jen z televize. A to taky nemůže říct každý."
Když začátkem týdne prolétla českým éterem zpráva, kdo že to bude na nejbližším turnaji navlékat reprezentační dres, v duchu si přál: "Ať mi nikdo kvůli tomu nevolá." To přání se mu splnilo. "Byl jsem rád. Co mám pořád odpovídat na otázky typu: co já a trenér."
Podle Mensatora není mezi ním a Růžičkou jediný problém. "Že se rozhodne pro někoho jiného? To je dané. Ukázat na někoho prstem, osobně mu tu pozici vůbec nezávidím."
