Pešán Teplého zkritizoval při online konferenci s novináři, kdy hodnotil proběhlé mistrovství světa juniorů a vypadnutí ve čtvrtfinále. A vrátil se o dva měsíce zpátky do listopadu, kdy vzal Teplého se seniorskou reprezentací na turnaj Karjala.
Co vše Pešán o Teplém řekl?Nechtěl jsem o tom mluvit před MS dvacítek, abych tým nerozhodil. Je ovšem nemyslitelné, abych na Michala Teplého musel zvedat hlas kvůli přístupu k tréninku. S Karlem Mlejnkem jsme dokonce uvažovali o jeho vyřazení z týmu. To jsou věci o kterých se na povrchu moc neví. Nemluvili jsme o tom, abychom tým udrželi v bublině a v klidu. Byl jsem v šoku, jak hráči v tréninku vypadají a jak k němu přistupují. Pozor, nebyli to všichni. Speciálně se jednalo o něj. Nebyl jsem z něj nadšený ani na mistrovství světa. Já doufám, že to pro něj byla ostuda. A doufám, že pro něj bude ostuda, až si přečte v novinách to, co jsem před pár okamžiky řekl. I když měl za sebou těžký půlrok, spekuloval o přestupech. Potom si vybral Mladou Boleslav, kde hrál sice extraligu, ale osm minut za zápas. Náš nejlepší hokejista této kategorie hraje tak málo v nejvyšší soutěži, potom jsme složitě jako svaz pomáhali, aby mohl být uvolněný z Chicaga do Litoměřic. Odehrál tam tři čtyři zápasy velice podprůměrně. A takový hráč měl být lídrem našeho týmu, s tím máme konkurovat Kanadě a Americe? |
„Je nemyslitelné, abych na Michala Teplého musel zvedat hlas kvůli přístupu v tréninku. Já doufám, že to pro něj byla ostuda,“ řekl mimo jiné Pešán. „A doufám, že pro něj bude ostuda, až si přečte v novinách to, co jsem před pár okamžiky řekl.“
Michale, jak jste reagoval, když jste si jeho slova přečetl?
Zrovna jsem byl po tréninku v Chicagu, otevřel jsem telefon... Přišlo mi milion zpráv o tom, co to má být, proč to flákám a co se stalo. Nevěděl jsem, co se děje. Než jsem si otevřel internet.
A co jste si řekl?
Spíš jsem tomu nechtěl věřit, myslel jsem, že se tohle nedělá, existuje nepsané pravidlo, že se veřejně nejmenuje. Potvrdilo se mi, jaký ten člověk je.
A jaký?
Znám ho dlouho, je to hlavní trenér národního týmu, neměl bych o něm říkat hnusné věci, ani nebudu. Kdo se pohybuje v hokeji, ví, kdo jaký je. Dál to komentovat nebudu.
O co šlo na Karjale?
Vybavuju si jednu situaci, utekl mi puk do středního pásma, já si ho nevzal zpátky, pokračoval jsem ve cvičení, že mi kluci pošlou další, abych nezdržoval. V tom pan Pešán bouchnul, proč si puk nevezmu zpátky. To má být asi ono.
Řešili jste to pak osobně ještě?
Ne, vůbec. Akorát na tom tréninku na mě chvilku řval, pak už jsme se nebavili.
Prý pak uvažoval s Karlem Mlejnkem, že by vás vyřadil z týmu pro šampionát juniorů.
To je další věc, co mě překvapila. Měl jsem s trenéry z dvacítky, myslím, skvělý vztah, nikdo mi nic neřekl a já z nich nic takového necítil.
A co tedy vaše pracovní morálka, teď to vypadá, že nemakáte.
Bohužel... Nejsem ten, kdo by chtěl někomu lézt do zadku. Nikdy jsem to nedělal a dělat nebudu. Možná vypadám navenek, že mě to nebaví a že jsem flákač. Moc nemluvím, nevydávám žádné emoce. Ale určitě nejsem flákač, chci si udělat svoji práci a mít z ní dobrý pocit.
Chápu.
Odmalička každé léto makám, zrovna v Liberci jsem po každém tréninku zůstával na ledě další hodinu s Honzou Ludvigem a pilovali jsme všechno možné. To i pan Pešán věděl, zrovna tam působil. Kdybych byl flákač, tak se na sebe ani nemůžu podívat!
Cítil jste ostudu, jak si Pešán přál?
Spíš jsem nevěděl, za co ji mám cítit. Že se mi nepovedlo MS? Já ostudu necítím, mám čisté svědomí. Ano, na MS se ode mě čekaly góly a body, bohužel jsem je nedělal. Tak jsem se snažil dělat aspoň jiné věci pro tým.
Mohlo by jeho vyjádření poškodit vaši kariéru?
V Česku asi ano, ale tady v Chicagu je to úplně jiná vlna. Nemělo by to mít vliv tady, trenéři v Chicagu nás vidí každý den, jestli makáme, jestli nás to baví. Nedají na řeči někoho jiného.
Znechutí vás to směrem k reprezentaci?
Nevím, jestli by mě pan Pešán vůbec vybral... Na druhou stranu to nijak neberu, pro mě to byl výstřel. Hraju hokej pro sebe, ne pro taťku, mámu nebo Pešána. Mě hokej baví a chci v něm být dobrý.
Pešán kritizoval i vaše výkony v extraligové Mladé Boleslavi a v Litoměřicích v první lize.
Víte co, když hrajete poslední zápas v březnu a pak až v listopadu, co čekáte? Není to jednoduché. Ale připravoval jsem se, každý den trénoval, první zápas v Litoměřicích dobrý nebyl, ale další dva už šly.
Jaké jsou tréninky v Chicagu?
Je super, jací tu jsou hráči, každý den trénujeme, dvacet minut jen bruslíme, to je náročné, pak máme programy v posilovně, monitorují nás, jak fungují naše těla. Na ledě je sedm trenérů, novináři a vedení na tribunách, vše se natáčí. Jsme pod velkým drobnohledem.