„Dva, tři kluci z Finska celou dobu filmovali. Padali jak hrušky, jak na fotbale, to se mi nelíbilo. Řeknu to normálně, prostě jsme si sprostě nadávali. Začal dělat obličej, vysmíval se mi, že brečím,“ vybavuje si Melovský moment z konce druhé třetiny.
Teď už vykládá s klidem, nadhledem a hlavně bronzovou medailí na krku po obratu na 8:5 a příletu do Prahy.
Ale buďte si jistí, že v ten moment na ledě ho Halttunen pěkně štval.
Podívejte se na Halttunenovy posměšky vůči Melovskému:
Čechy rozčílil už o pár minut dříve, když po nárazu do Matyáše Šapovaliva padl k zemi. Dostal ránu do hlavy, ale video ukázalo, že si do úderu významně najel sám, Šapovaliv k němu neudělal žádný pohyb – i proto ho vyloučili jen na dvě minuty a nedostal vyšší trest
„Hned jsem na střídačce křičel, že Halttunen simuluje,“ přizná Melovský. „Ale na videu šlo to rameno do hlavy vidět, faul to asi byl.“
„Vím, jak to na videu vypadá, ale já vůbec neviděl, že přijíždí. Najel si tam sám a strčil mi tam hlavu,“ má jasno Šapovaliv.
Bronzoví junioři se vrátili domů. Oslavy jsme si užili víc než loni, říká Šapovaliv |
Češi oslabení zvládli, navíc v něm snížili na 3:5 a po něm si to šli s Halttunenem pěkně vyříkat.
Jako první přijel obránce Marek Alscher, po jehož strknutí Halttunen teatrálně hodil hlavou a držel se za tvář. Hned nato přijel Melovský, Halttunen v okamžiku změnil výraz a začal se českému útočníku posmívat. Jako třetí se do party přidal Šapovaliv.
„Popravdě jsem ty ksichty moc nevnímal. Soustředil jsem se na to, co mu říkám. Tak jsme si tam vzájemně nadávali. Rozhodčí mě jen upozorňoval, ať toho nechám, aby mě nemusel vyhazovat,“ vypráví Melovský.
A jak vlastně tenhle moment na české hráče zapůsobil?
„Naštvalo mě to. A když jsem naštvaný, hraju lépe. Myslím, že nás to nakoplo k obratu. Do třetí třetiny jsem šel s tím, že budu nepříjemnej a budu se snažit vrýt Finům pod kůži. Řekl bych, že to docela vyšlo, byli frustrovaní a báli se hrát,“ popisuje Melovský.
„Ve finále z toho vzniklo memečko, jak Halttunen po zápase sedí u mantinelu a je úplně v pr... To bylo pěkný,“ rozesměje se s deseti asistencemi nejlepší český nahrávač. „Všechny negativní emoce jsem ale po zápase vypustil a s Finy se rozloučil, že to byl dobrý zápas.“
Nebyl to obyčejný zápas. Byl to gólově netradiční (Češi ve třetí třetině během chviličky otočili stav ze 3:5 na 8:5), ale i nezvykle emočně vypjatý duel.
„Na mezinárodní úroveň neobvykle vyhrocený,“ souhlasil asistent kapitána Šapovaliv. „Probíhalo neobvykle hodně povídání, takového toho trash-talku, ale k hokeji to patří a Finům se to úplně nelíbilo. Souviselo to i s tím, jak jsme je dohrávali.“
Ne že by šlo vyloženě o náhodu. Kouč Patrik Augusta později prozradil, že na finskou labilnost sázel.
Finská medailová odplata. Je to hezký konec juniorských let, hodnotí Hamara |
„S Robertem Reichelem jsme v mládežnických reprezentacích prožili několik zápasů, které se nevyvíjely v náš prospěch a my je dokázali otočit. Museli jsme sami sebe povzbudit, psychika je v takových případech důležitá. Věděli jsme, že když ji Finům nalomíme, máme šanci,“ řekl Augusta.
„Všichni jsme viděli, jak Finové hráli s Američany den předtím ve čtvrtfinále. Ztratili vedení 2:0, takže jsme měli naději, že když vyvineme tlak, rozhodíme je,“ dodal v sobotu po příletu domů obránce Tomáš Hamara, střelec vítězného gólu.
A to se náramně povedlo.