Sám ale - podobně jako už Roman Will po čtvrtečním vítězství 3:1 nad Švédy - ocenil hlavně spoluhráče.
„Určitě velká spokojenost po takovém utkání, po týmové i té osobní stránce. Byl to těžký zápas, ale myslím, že jsme to odehráli týmově a všichni odvedli super výkon,“ řekl pětadvacetiletý Langhamer v rozhovoru s novináři.
Moc se mu zamlouvalo, co před sebou během zápasu viděl. „Když jsme prohrávali, tak kluci v té třetí třetině zabrali. Udělali pro úspěch dneska všechno a já jim za to chci moc poděkovat,“ řekl Langhamer.
Jenže spoluhráči naopak hovořili v superlativech především o něm. „Nebylo tam až tolik střel, ale spíš těžších zákroků. Já to ale od Finů trošku čekal. Ani proti Rusům neměli padesát střel, ale dokázali dát góly. Snažil jsem se hodně číst hru a čekat až na ten správný moment, kdy jsem si byl jistý, že vystřelí,“ líčil Langhamer.
Při důrazné hře Seveřanů na brankovišti to pro něho bylo mnohdy hodně složité. „Musím říct, že to je jeden z nejlepších týmů, s jakým jsem hrál. Ať už s ohledem na to, jak hráli organizovaně nebo jak byli nepříjemní na brankovišti. Před bránou pořád někdo stál a otravoval, pořád tam byl někdo ve výhledu,“ ocenil Finy za jejich výkon.
Úřadující mistři světa mají navíc v sestavě obry, jako jsou Marko Anttila či Jesse Puljujärvi. Dá se přes ně něco vůbec vidět? „Dal jsem si to za úkol před dnešním zápasem - hledat maximálně puk, jak to jen půjde. Jejich útočníci hodně chodí před bránu, tak jsem se snažil, abych ten puk vždy našel,“ pousmál se Langhamer.
Několikrát vytáhl skvělé zákroky lapačkou a zaplněné hlediště, v němž bylo jen pár českých fanoušků, obdivně zahučelo. „Při tom jednom zákroku ani nevím, jak jsem to udělal. Bylo to přes hráče a já to pořádně neviděl. Viděl jsem zprava toho hráče jen to, jak to z modré vystřelil, což bylo ale nejdůležitější. A z druhé strany přišel puk a skončil v lapačce,“ popsal Langhamer.
Při obdržených gólech si mohl jen sotva něco vyčítat. „U prvního jsem si myslel, že ten puk mám. A pak jsem si navíc myslel, že se puk odrazil na toho vzdálenějšího hráče, proto jsem udělal takový úkrok zpátky, abych se mohl odrazit, jenže ten puk byl kousek přede mnou a bylo to pak hrozně rychlé. Už jsem nestihl zareagovat. Při druhém tam zase stál dobře hráč před bránou, puk tam někde prošel a trefil mě do vyrážečky. Tam byla jen škoda, že jsem nedal dřív ruku s lapačkou dopředu,“ řekl Langhamer.
Při nájezdech to vypadalo, že má soupeře skvěle přečtené. „Nevěděl jsem samozřejmě, co přesně udělají. Ale pravdou je, že jsme se právě nájezdy snažili potrénovat, protože jsem je letos neměl ideální. A jsem moc rád, že to vyšlo. Určitě moc potěší, když chytíte pět z pěti. I proto, že kdo ví, jak dlouho by se to ještě táhlo třeba za stavu 1:1.“
Posledním soupeřem Čechů budou v neděli Rusové. Dva body přinesou jistotu celkového vítězství v turnaji. „S nimi to je vždy vyhecovaný zápas, hraje se brzy, ale my budeme připravení. Je super, že jsme zůstali ve hře o turnajové prvenství, protože kvůli němu jsme přijeli. Budeme se snažit to dotáhnout až do konce,“ ujistil Langhamer.
