V kategorii rozhodčích vstoupili mezi nezapomenutelné německý sudí Josef Kompalla a jeho finský kolega Unto Wiitala, z funkcionářského sboru pak byli oceněni bývalý švédský ministr financí a šéf AIK Stockholm Curt Berglund a Heinz Henschler z Německa.
Galerie slávy tak v současné době čítá 119 osobností z dvaceti států.
Čestnou plaketu přebrali za Malečka předseda Českého svazu ledního hokeje Karel Gut a mistr světa z roku 1949 Augustin Bubník.
Maleček se narodil v roce 1903 v Praze, hrál za Spartu a tehdejší LTC Praha. Oslavil dvanáct prvenství v lize a čtyřikrát se radoval z triumfu ve Spenglerově poháru. V sedmnácti letech se prosadil do reprezentace a odehrál v ní 107 zápasů, v nichž vstřelil 114 branek. Po skončení aktivní kariéry působil jako trenér v ŠK Bratislava a v Davosu. V roce 1948 emigroval, žil ve Spojených státech, kde také před jedenadvaceti lety zemřel.
Před účastníkem šestnácti mistrovství světa a Evropy byli do Síně slávy IIHF od roku 1997 uvedeni Václav Nedomanský, Vlastimil Bubník, Vladimír Zábrodský, Jaroslav Drobný, Vladimír Kostka, Jiří Holík, Oldřich Machač, František Pospíšil, Gut, Jiří Holeček, Vladimír Martinec a před rokem převzal dřevěnou plaketu na MS v Göteborgu také Ivan Hlinka.
Stejné ocenění získali i Ján Starší, Peter Šťastný, Vladimír Dzurilla a Jozef Golonka ze Slovenska. Ze světových es byl do Síně slávy uveden Wayne Gretzky a hned v prvním roce Vladislav Treťjak.
