Holík je známý svými kritickými postoji, o juniorském hokeji však má přehled. A za sebou také úspěchy, vždyť v letech 2000 a 2001 dovedl jako jediný trenér reprezentační dvacítku k titulům mistrů světa.
Od té doby se na podobný triumf čeká. A Holík má jasno, proč. "Ustupuje se hráčům," tvrdí. "Česku kvůli tomu chybí kvalitní mladí hráči, což je vidět i na draftech NHL. V Kanadě už o naše kluky nemají zájem."
Mladíkům se ale proti Rusku poslední dobou dařilo a věří si na něj.
No tak oni si věřili na Kanadu i na Ameriku, oni si věří na všechny. Jenže tréninková píle, nasazení a morálka tomu neodpovídá. Kecat, to u nás umíme dobře, ale makat, to už ne.
Nemůže Rusko nahlodat prohra 0:5 se Švédskem?
Je pravda, že Rusové nejsou letos tak silní jako Švédové, které jsem několikrát viděl. A Kanada s Amerikou? Tam funguje úplně jiná morálka. Hokejově možná nejsou tak technicky vybavení jako naši hráči, ale mají to v hlavě obráceně. Vědí, že musejí pracovat, kdežto u nás si myslíme, že to umíme. Že všechny přehrajeme chytrostí. Ale to je omyl.
Čím si vysvětlujete ústup ze slávy?
Měkotou trenérů, manažerů, prostě všech. Je to vidět i v extralize, což vedlo až k současné krizi. Přece není možné, aby u nás hráč vydělával tři sta čtyři sta tisíc. To jde ve Švédsku, ve Finsku nebo v Německu. A tím to začíná. Vždyť se podívejte: Karlovy Vary skončily na Spenglerově poháru čtvrté a mají dva body jako Ingolstad. Slavia vypadla v Lize mistrů a nároďák v Moskvě prohrál dvakrát 2:5. Tak proč bych měl být optimista? Že je tam Vláďa Růžička? Všichni říkali, že to byl v Moskvě dobrý hokej. Nebyl! Hadamczik neprohrál s Rusákama ani s Finama. Prostě se ustupuje hráčům, není na ně tlak.
Ani na ty, kteří působí v zámoří?
To je takové sporné. Nemyslím si, že by byli lepší. Utíkají...
Proč?
To souvisí s naší extraligou. Když v ní dáme mladým hráčům příležitost a budou hrát dva tři roky, tak někteří vyrostou. Ale v Kanadě v juniorské lize z nich nic nebude. Souhlasím s tím, že se u nás s mládeží pracuje líp než v Americe, ale musí tu být úplně jiný tlak.
Můžete dát příklad?
Podívejte, když dneska na hráče zatlačíte, tak vám uteče a řekne: já jdu jinam. A za to může APK (Asociace profesionálních klubů, která řídí extraligu, pozn. aut.). Kvůli ní stačí zaplatit za šestnáctiletého kluka 150 tisíc a on může jít, kam chce. Takové lumpárny u nás jsou. Tím to je.
Tvrdíte, že se prostředí o tolik změnilo od doby, kdy jste národní tým vedl vy?
Mění se to. Tenkrát jsme měli šest hráčů ve dvou kolech draftu, dneska tam je jeden a ještě na devadesátém místě. Dřív se také nedávalo hráčům čtyři sta tisíc měsíčně.
Ale trend už takový byl, ne?
Trochu ano. Proto jsem nemohl dělat trenéra, byl jsem tvrdej. Když hráč nechtěl makat, tak šel a jelo to. Dneska jsou v osmnáctce hráči, kteří by tam vůbec neměli být. Ale protože jsou z dobrých oddílů, třeba ze Sparty nebo ze Zlína, tak v nároďáku hrajou. Není to podle hokeje, ale podle toho, jaký má kdo známý.