Mělo se to totiž následovně – Jaromír Jágr, národní hrdina, nejprve dovedl své Kladno zpátky do extraligy s plnovousem vikingského válečníka, ale pak musel do Číny, a tak se raději oholil a ostřihal, aby náhodou nikoho neurazil... A ještě místo dresu s číslem 68 měl na sobě oblek! Ponížil se. Zdiskreditoval.
Že je to absurdní? No jistě, hotová švejkárna, ale toto i další ještě ráznější věci jste si mohli v posledních dnech přečíst.
Jaromír Jágr se jako součást prezidentské delegace vypravil do nejlidnatější země světa – a kéž by situace byla tak černobílá, jak ji vidí samozvaní vykladači pravdy.
Když něco udělá Jágr, vzbudí to pozdvižení. Vyrůstá s ním několikátá generace krajanů, je idolem, až zbožštělou figurou.
Jágr se stal ambasadorem čínského hokeje. Může být i tváří olympijského turnaje |
„Modelově představuje český americký příběh o tom, jak kluk z Hnidous ke štěstí přišel. Výborně zapadá do české národní populární mytologie, kterou manifestuje český Honza, který s prázdnýma rukama dobyl svět,“ vysvětloval před lety pro MF DNES sociolog médií Jaromír Volek.
Takže dobrá – Jágr byl v Číně. V první řadě to znamená, že se této zemi lze jen těžko vyhnout. Pak už je vše složitější.
Většina z těch, kdož měli někdy v pasu čínské vízum (včetně autora textu), si nejspíš ještě před odletem kladla spoustu otázek a ani po návratu na ně nenachází odpovědi. Na místě jste mnoha věcmi fascinováni a řadou z nich otráveni, chvíli zíráte obdivně, jindy znechuceně.
Jágr do Číny vyrazil jakožto propagátor hokeje – a je zcela legitimní se ptát, co taková role obnáší (tedy až se dosmějete úvahám, že kvůli potěše prezidenta shodil vousy, jako by snad v časech hipsterů byla zarostlá brada závadný prvek, že ano).
Sport je dnes tak mocná záležitost, že i pro Čínu představuje skvělou šanci, jak zvýšit svoji „soft power“, mezinárodní sílu nevyjádřenou pouze penězi. V Pekingu se bude konat zimní olympiáda 2022, nejlepší basketbalisté planety včetně amerických superhvězd sem v září zavítají na světový šampionát, tenisté do říše středu jezdí vydělávat roky.
Extrémně bohaté zámořské ligy NBA a NHL zde chtějí expandovat, ideálně soutěžními duely. Před Jágrem ostatně symbolickou plaketu ambasadora čínského hokeje dostal jistý Wayne Gretzky.
Kdo nechce, jistě sem jezdit nemusí. Můžete vytáhnout argumenty platné i plané, morální i moralizující. Zároveň není příliš demokratické rozhodovat za Jágra (Gretzkého, Federera atd.) o tom, kam se smí, respektive nesmí vydat.
Dělají tu byznys – opravdový, nikoli spíš proklamovaný jako v případě česko-čínské obchodní bilance – a zároveň využívají unikátní možnost, jak oslovit třeba i desítky milionů uchazečů o jejich odvětví.
„Kdo kdy hrál hokej nebo se na něj díval, musí se mnou souhlasit a musí říct, že to je jeden z nejkrásnějších sportů. Opravdu si myslím, že si zaslouží větší popularitu po celém světě. A budu dělat maximum pro to, aby se tak stalo,“ řekl Jágr.
Není třeba mu přikreslovat svatozář. Jakožto majiteli kladenského hokeje se mu hodí sehnat nové sponzory, zvlášť když opakovaně líčí, že to ani v jeho pozici není snadná práce (ještě nedávno byl Jágr tváří čínské velkofirmy Huawei, která neprožívá zrovna šťastné časy). Zároveň zatím nejsou – a nejspíš nikdy nebudou – k dohledání důkazy o tom, že by kvůli tomu ohnul záda a pochleboval čínskému režimu.
I jeho aktuálně nejslavnější nástupce David Pastrňák zemi navštívil vícekrát a není známo, že by kvůli tomu začal opovrhovat prací v Americe či že by projevil touhu hrát za Rudou hvězdu Kunlun. I Pastrňák si loni s parťáky z Boston Bruins udělal slavnostní snímek na Velké čínské zdi, tak jako teď Jágr.
A nebyli ani první, ani poslední.
