Drsná první třetina ve čtvrtfinále s favorizovaným protivníkem byla předtuchou debaklu. Ovšem nenaplněnou. Češi se po nezvládnuté dvacetiminutovce, kdy dostali čtyři góly a sami odpověděli jediným, nevzdali.
Co je probralo? Řev trenéra Varadi? Ale kdepak.
„Nebyl jsem zlý. Na to není čas. Řekl jsem jim, že stále můžeme věřit. V podstatě to vycházelo deset minut na jednu branku, nakonec jsme jich dali pět. Kluci se o postup rvali. Minimálně poslední dvě třetiny.“
Srdnatě, ale nakonec marně. Rozhodla česká chyba při napadání, další z mnoha.
„Propadli jsme v prodloužení při hře tři na tři a oni jednoduše byli schopní dotlačit puk na brankovišti za čáru. Tak jako u předchozích dvou tří gólů,“ mrzelo Varaďu.
Bylo to 50 na 50
Po divokém průběhu zápasu věřil, že se v prodloužení dočká výhry. I nad těžkým soupeřem. „Prohráli jsme v prodloužení ve čtvrtfinále, bylo to 50 na 50. Jedno utkání se zvládne a hraje se o medaile,“ nepitval se v předchozích neúspěších v základní skupině B.
Při sledování strhujícího boje s Finy nejednoho napadlo, jak moc byl pravdivý Varaďův výrok před čtvrtfinále: „Je to o jednom zápase.“
Jenže Martin Nečas a spol. jako by zapomněli, že hokej se hraje od první minuty. Úvodní třetina byla bez přehánění katastrofická.
„Začali jsme moc opatrně, byli jsme v počátku hodně nervózní. Na co Finové sáhli, to skončilo v brance. Prakticky jsme začali hrát to, co máme, až za stavu 1:4. V tu chvíli jsme začali hrát náš hokej přesně tak, jak by měl vypadat,“ uznal zklamaný kouč.
Cesta pro Čechy? Vůle
Jak takový ideální herní projev vypadá? „Nahoru dolu, silní na kotouči. Se snahou ukázat spoustu vůle a srdíčka obrátit vývoj zápasu.“
Recept fungoval. „Finové byli malinko zaskočení, nejspíše očekávali, že zápas už je rozhodnutý. Myslím si, že jsme po tom hodně sahali.“
Čechy však srazilo to samé co proti Američanům, Rusům a Švédům. „V bránění jsme měli velké mezery.“ Ideální na celém turnaji nebyly ani výkony některých opor, což Varaďa shrnul diplomaticky. „Některým klukům to vyšlo více, někomu méně.“
Ze Slovenska tak odjíždějí Češi bez kýženého úspěchu. I hráči přiznali, že chtěli bojovat o medaile. „Čekali jsme lepší výsledek. Samozřejmě jsem si maloval lepší závěr sezony, než jak to dopadlo.“
K tomu ale bylo potřeba lépe pracovat v defenzívě, nepropadat v útoku, nedarovat soupeřům laciné branky.
„Inkasovali jsme jich příliš mnoho.“ Přesněji řečeno, o jednu více než mohl Varaďův kádr, bojovný a nakonec i produktivní, ustát.
