Jak to tedy bylo?
Prostě jsem nechtěl riskovat, že bych v srpnu nedostal žádnou nabídku a potom kvůli tomu možná přišel o smlouvu v Kazani. Proto jsem se rozhodl pro Rusko, nikam jsem nezdrhal.
Berete to jako definitivní konec v NHL?
Nemyslím si, že by tahle kapitola byla uzavřená, ale snažím se spíš koukat od zápasu k zápasu. V Americe jsem koukal dost dopředu a přemýšlel o tom, co se bude dít v další sezoně. Zjistil jsem, že to člověku nedělá dobře.
Vstup do NHL jste měl hodně povedený, možná jste byl i sám překvapený, kolik jste dostával v Montrealu prostoru. Co se dělo pak?
Těžko říct. Začátek byl dobrý, pak se tam začaly dít nějaké věci, nad kterými už nepřemýšlím. Spíš koukám, co se děje teď. Nechci řešit minulost ani budoucnost.
Smolař SekáčHned během prvního tréninku reprezentace před Channel One Cupem dostal pukem do obličeje a musel okamžitě putovat do nemocnice. Přišel o zuby a vyloučený není ani otřes mozku, kvůli kterému už přišel o jarní šampionát v Rusku. Podle nejnovějších informací by však na turnaji v rámci Euro Hockey Tour hrát měl. |
Byly to věci, které může člověk ovlivnit, nebo se s tím nedalo nic dělat?
V Americe je to hodně o politice, takže těžko říct. Mohla to být moje chyba, mohlo to být rozhodnutí všech nadřízených v Montrealu.
Co druhá sezona, během níž jste si prošel několika kluby? Necítil jste ani v jednom jistotu a důvěru od trenéra?
Na začátku jsem v Anaheimu hrál docela dost. Pak přišlo zranění a já vynechal asi dvacet zápasů, což je strašně moc. V době, kdy jsem opouštěl tým, se nám nedařilo. A během těch dvaceti zápasů se tým trochu rozjel a já už zpátky své místo nedostal. Když potom měníte během roku týmy, tak je složité si najít místo. Zvlášť v lize jako NHL, kde jsou mužstva zajetá a mají svou vizi, jak by měla vypadat. Je to složité.
Dá se tedy říct, že jste si návratem do Evropy pomohl?
Hraju mnohem víc, daří se nám jako týmu, takže jsem spokojený. Sice jsem se na začátku sezony zranil, ale už se do toho dostávám zpátky, takže zatím dobrý.
Jakou máte roli v týmu?
Mám jeden z největších časů na ledě, takže na mě trenér dost spoléhá. S tím jsem samozřejmě spokojený, ale já sám se sebou až tak spokojený nejsem. Myslím, že se pořád tak trochu rozkoukávám z Ameriky. Ale je to na dobré cestě.
V čem je problém, že se sebou nejste spokojený?
Když s vámi zametají v NHL, tak vám to trošku pochroumá sebevědomí. Otrkávám se z toho, nejsem daleko od toho, abych hrál hokej jako dřív.
Jste spíš hokejista, který má rád puk. Jste z tohoto hlediska radši, že jste teď v KHL?
Je to hodně o hlavě. Buď máte sebevědomí a s pukem hrajete a cítíte důvěru, že to na vás stojí. Nebo vás kárají za každou zkaženou nahrávku. Je to těžké, když kvůli každé nepovedené věci okamžitě další zápas nehrajete.
V minulé sezoně Jiří Sekáč vystřídal v NHL tři kluby:hrál za Anaheim, Chicago a Arizonu.
Je těžké dostat se po těch zkušenostech psychicky nahoru?
Není to až tak jednoduché, přestože jsem měl dobrý začátek. Nemyslím si, že jsem na tom momentálně nějak špatně, ale není jednoduché se z takových věcí oklepat. V NHL vám naznačujou, že na to nemáte. Nebo se vás snaží psychicky zocelit, ale na některé kluky to může zapůsobit jinak a začnou si myslet, že do té ligy nepatří. Není to snadné. Pro mě bylo mnohem lepší odejít do KHL než se tam trápit po čtvrtých lajnách a mít strach, že mě vyhodí nebo vymění. Tohle pro mě byla mnohem lepší volba.
I z tohoto hlediska je příjemné, že přišla pozvánka do reprezentace. To člověku také přidá, viďte?
Samozřejmě, je super, když si člověk může zahrát za reprezentaci a hlavně trošku odpočine od obličejů, které vidí každý den v týmu. Je to oživení.
