Břetenář se zpočátku setkával hlavně s posměchem a nedůvěrou. „Všichni si ťukali na čelo a dobírali si kluky, že zase jedou do Prahy dýchat. Jenže doba se změnila a o práci s dechem se dnes v extralize opírá téměř každý,“ vypráví sympatický chlapík.
Kouzlo tohoto trénování spočívá ve snaze o maximální navýšení dechového objemu a jeho následného využití při vytrvalostní a rychlostní práci. Jinými slovy: čím líp dokáže hokejista dýchat, tím déle vydrží podávat maximální výkon.
Pohledem doktoraMUDr. Jiří Dostál, vedoucí lékař Institutu sportovního lékařství Funkce dechového systému je zásadní pro výkon u všech typů zátěže. Nejde jen o přísun kyslíku - jako první se v zátěži projevuje neschopnost eliminace CO2. Plíce navíc nejde vnímat jako izolovaný orgán, protože mechanika dechu přímo ovlivňuje funkci srdce, což je významné u vytrvalců. Dále ovlivňuje stav bránice, tedy jeden ze základních svalů stabilizačního systému páteře, kterému se moderně říká "core", což má vliv na celou posturu těla. Dechem také regulujete některé hormonální adaptace na zátěž a další procesy v těle. Za poslední roky máme iks případů, kdy jsme po adekvátní aplikaci funkčního respiračního tréninku dokázali některým reprezentantům pomoci dosáhnout na medaile ze světových závodů a zlepšovat národní rekordy. První práce o respirační limitaci jsou už z 80. let minulého století a od druhé poloviny 90. let se ví, že špatné dýchání snižuje výkon. Především ve Švýcarsku, Itálii a severských zemích se od počátku milénia řeší aplikace dechového tréninku. To, proč se to neřešilo u nás, se mohu jen domnívat. Jedna věc se setrvačnost, druhá konzervatismus a možná i ohrožení vlastního finančního příjmu, kdy někteří trenéři těžko vstřebávají fakt, že jejich koncept tréninku už dávno neodpovídá moderní fyziologii sportu. Dnes mi přijde, že se najednou všichni probudili, protože je to moderní a dobré pro jejich business. To je velký problém, protože plicní limitace výkonu není vůbec jednoduchá záležitost a pokud se neudělá správně diagnostika a navazující cílená intervence, tak může být efekt nejen nulový, ale dokonce negativní. A pak se bude říkat, že to nefunguje. To byl také jeden z důvodů, proč jsme s kolegyní Benediktovou vytvořili koncept tzv. Funkčního respiračního tréninku, což je strukturovaný vysoce odborný postup zjištění typu dechové limitace a jejího řešení. Velmi bych si přál, aby tato problematika byla řešena odborně - pak má tento obor významnou budoucnost. Jen se nesmí zjednodušit, jako mnoho dalších věcí a chtít na tom okamžitě vydělat peníze, aniž by byla zajištěna kvalita. |
„Ale pozor - je dýchat a dýchat. Bez správné znalosti nebude hráč schopný prodat to do výkonů, protože nebude vědět jak,“ upozorňuje Břetenář.
Dá se číselně vyjádřit, v čem se hokejisté díky dechovému cvičení zlepší a o kolik?
Já s hokejisty řeším primárně maximální dechový objem. U většiny kluků vycházím z protokolů spirometrie, kam je cíleně pošlu, abych věděl, kde je jejich největší limit. Může to být síla dechu, dechový objem nebo poměr mezi výdechem a nádechem. Z čísel, která v protokolu najdu, si spočítám jejich aktuální dechový objem a ten se snažím navýšit.
Čeho hráč dosáhne, když zvedne dechový objem?
Rychlejší regenerace po zátěži, což je strašně důležité z hlediska opakovaného úsilí - tedy střídání na ledě. Když si tedy hráč odehraje svých 45 vteřin, tak je rychleji připravený vydat ze sebe při příštím střídání maximum. Musí ale také dodržovat zásady správného sezení na střídačce. Výsledkem je, že se při klasické hře pět na pět nemůže dostat do stavu únavy. Jiné je to samozřejmě při oslabení, kdy vás tam soupeř motá minutu a půl v kuse.
Na co ještě má dechový objem vliv?
Třeba na stabilitu v soubojích. Při malém dechovém objemu hráč strašně brzo naráží na své kondiční maximum, strašně rychle se dostává do únavy, brzo ho začnou pálit nohy, takže si logicky ulevuje v základním postoji. Tím pádem začne bruslit výš a když máte výš těžiště, zhorší se stabilita, obratnost a starty. Unavený hokejista není schopný udržet těžiště v nohách, protože to není schopný udýchat - neboli není schopný nohy okysličit.
Dá se říct, že všichni hokejisté, se kterými přijdete do kontaktu, na tom byli dechově nedostatečně?
Záleží, co berete jako nedostatečné. Jestli jejich dechovou ekonomiku nebo objem. Každý má limit úplně někde jinde. Mám kluky, který mají dechový objem 4,5 litru, ale dechová práce je absolutně neefektivní. Pak je tu hráč, který měl s objemem 3,3 litru problém se slabými výdechovými svaly a vydechl jen 2,9 litru.
Takže v něm pořád zůstávalo 0,4 litru?
Přesně. Čím méně vydechujete, tím menší je následující nádech a tím dřív se unavíte, zakyselíte a bruslíte výš a výš.
Ukázka, jak se trénuje dýchání v podání trojice hokejistů Jakub Klepiš, Petr Vrána a Vladimír Roth.
Cíl je tedy nadechnout se co nejvíc a stejný objem také vydechnout?
Ano. Čím víc se nadechnete, tím do sebe dostanete víc kyslíku, za jehož přítomnosti se v těle spotřebovává laktát, který slouží jako zdroj energie. Špatnou ventilací vzniká zakyselení - to je pálení ve svalech.
Kteří hokejisté se díky dechovému cvičení hodně zlepšili?
Když nebudu počítat kluky, se kterými pracuju dlouhodobě i v průběhu sezony, tak největší posun zaznamenal Marek Tomica, který za tři týdny navýšil dechový objem o 0,9 litru. To je obrovské číslo. A pak ještě jeden špičkový obránce z extraligy, kterého nebudu jmenovat: ten byl s dechem na 88 procentech běžné populace a po zhruba měsíci, kdy jsme dýchali jen třikrát týdně, aby nedošlo k přetížení dechových svalů, se dostal na 113 procent nádechu a 112 procent výdechu oproti běžné populaci. Z původního výdechu 2,9 litru se dostal na 4,5. To je obrovský skok.
Jakub KlepišBK Mladá Boleslav  "Nikdy jsem se na dýchání nezaměřoval, ale poznal jsem, že má svůj vliv. Dýchací soustava jsou svaly jako třeba na nohou. Je logické, že když je budete cvičit, tak se budete zlepšovat. Nedáte díky tomu 30 gólů za sezonu, ale určité situace na ledě budete zvládat snadněji. Hlavně to pomůže při bruslení a při celkové regeneraci na střídačce." |
Jakou máte odezvu z klubů?
Nejvíc pozitivních ohlasů mám od kluků, kterým to pomohlo. Každý cítí najednou lehkost v zátěži, všechno jim jde snadněji a hokej je i víc baví. Kluci si o tom pochopitelně říkají mezi sebou, takže mě spousta hráčů kontaktuje. Nejlepší reklama je, když někdo zaznamená posun. Doneslo se ke mně třeba, že Vláďa Růžička dává v Chomutově za příklad Marka Tomicu, jak je ve svých letech připravený. Vidí, že se u něj něco rapidně změnilo.
Jak se vlastně dýchání trénuje?
Používá se elektronicky řízený dechový trenažér, což je snad 15 let stará pomůcka pro sportovce. Nastavím si požadovaný dechový objem, který si zjistím ze spirometrie, dále dechovou frekvenci, kterou chci, aby klient dokázat dýchat po daný čas. Frekvenci si můžu volit od klidové až po maximum. Na trenažér přiděláte vak, který vám simuluje dechový objem. Klient se pak snaží vak po zvolený čas naplnit a vyprázdnit. Tím se učí ekonomiku dýchání, správnou dechovou vlnu - tedy aby byl poměr mezi výdechem a nádechem jedna ku jedné. Trenažér vás navíc sám opravuje.
Jak?
Na displeji se zobrazuje mínus, což je rovnovážný stav. Když se změní poměr nádechu a výdechu, tak tam začnou skákat šipky seshora nebo zespoda. Na to reagujete dechově - buď dech prohloubíte, nebo víc vydechujete. Tím se učíte dýchat optimálně.
Tomáš HykaVegas Golden Knights  "Nevěděl jsem, že je to důležité. Zpětně musím říct, že mi to strašně pomohlo. Ať už při velké zátěži v posilovně, tak na ledě. Cítím, že jsem se za rok práce hodně posunul. Je to věc, na kterou se moc nedbá, ale opravdu to výkonu pomůže hodně. Dneska se na led vracím ze střídačky stoprocentně připravený." |
Kolik trenažér stojí?
Kolem 23 tisíc. Není to úplně levné, na druhou stranu je to velmi kvalitní investice do budoucna, protože to hokejistovi může výrazně zvednout výkonnost. Už jenom kvůli tomu, že je jejich fyzická připravenost testovaná v klubech podle VO2 max testu, který je hodně ovlivněn ventilací.
Opravdu pak hráči dokážou pravidelně dýchat i na ledě při zápase?
Pochopitelně platí, že opakování je matka moudrosti. Je potřeba zařadit dýchání do tréninku pravidelně. Navíc se volí různé typy dechových tréninků podle potřeby - před tréninkem, po, nebo úplně mimo zátěž pro nácvik. Hráč také musí vědět, kdy má zvolit hluboké nebo rychlé dýchání.
Co ovlivňuje správné dýchání?
Spadlá ramena, uzavřený hrudník a také jestli sedíte správně na střídačce. Že to má efekt, to mi potvrdil Vláďa Sobotka, se kterým jsem absolvoval pár tréninků předtím, než odletěl na jaře do St. Louis. Zpětně mi řekl, že cítil obrovskou změnu. Najednou se nenadřel a neřešil, jestli má tuhý nohy a jestli se stačí vydýchat. Mohl se soustředit jenom na hokej.
