Mrzelo vás to?
Na mistrovství jsem chtěl jet. Reprezentaci jsem ani nikdy neodmítal, vždycky jsem se do ní těšil. Ale už loni jsem byl na šampionátu v Paříži trojka a letos cítil, že by byla chyba to zopakovat.
Proč?
Věděl jsem, že pro mě bude lepší, když zvolím cestu pořádné přípravy na novou sezonu. Radši jsem si chtěl odpočinout od hokeje, než abych celé mistrovství proseděl. Utíkaly by mi další týdny, které jsem mohl věnovat přípravě. I proto, že doufám, že další rok bude úspěšnější než ten letošní.
V reprezentaci dostal přednost David Rittich a trenéři vám o vašem postavení řekli až těsně před šampionátem. Bylo by férovější, kdybyste to slyšel dřív?
Možná jo, ale já nechci kňučet. Trenéři se chtěli rozhodnout až na konci, já jim to za zlé nemám. Chtěli si to vyzkoušet. Přijel David a tak ho chtěli také vidět. Rozhodli se pro něj s Pavlem Francouzem a oba turnaj odchytali suprově.
Takže na reprezentaci jste nezanevřel?
Ne, to určitě ne. To je hokej a na mistrovství jsou jenom dvě pozice, které se dostanou do brány. Ta třetí je spíš pro mladšího gólmana.
Zmínil jste Francouze, který míří do NHL. Rittich v ní už je. Vy jste měl loni nabídky z Bostonu a Los Angeles. Nelitujete, že jste tam nešel?
Ne ne. Když se rozhodnu, tak určitě nelituju. Nemyslím si, že bych měl. Z mého pohledu to byl risk. Ať už kvůli dvoucestné smlouvě nebo celkově se zase probojovávat do prvního týmu. Francíkovi (Francouzovi) se povedlo uzavřít jednocestnou smlouvu, je to o štěstí. Člověk chce mít už nějakou jistotu, v Americe vám ji nikdo nedá. Nechtělo se mi někam chodit, aniž bych měl reálnou šanci vybojovat si místo v NHL. Uvažoval jsem o ní ale i letos.
Jak to?
Protože mi Omsk oznámil, že se mnou nepočítá. Ale nakonec jsem se rozhodl pro KHL, budu chytat za Čerepovec. Jednání s kluby z Ameriky by se totiž mohlo hodně protáhnout a mezitím by se uzavřela možnost chytat dál v Rusku. Kluby by si tam brankářské posty obsadily.
Co se vlastně v Omsku, kde jste měl kontrakt ještě na další rok, stalo?
Neměli jsme úspěšnou sezonu a vypadli hned v prvním kole play off. Takový klub má samozřejmě vyšší ambice a okamžitě proběhla velká výměna vedení. Přišli noví lidé, kteří se rozhodli, že chtějí vsadit na své koně. Holt se stalo, k hokeji to patří, byť jsem z toho byl ze začátku nešťastný, protože jsem to opravdu nečekal. Nepříjemnější byla jiná věc.
O co šlo?
O to dlouhé vyjednávání o finálním ukončení smlouvy. Protože dokud nebyla ukončená smlouva s Omskem, tak jsem nemohl s nikým dalším vyjednávat. Respektive mohl, ale vždycky to ztroskotalo na tom, že nechtějí čekat, jak se všechno vyvine. Situace byla nejistá, nevěděl jsem, kdy a jestli se to vůbec uzavře.
Vy sám jste měl dobrá čísla, kde byla v Omsku chyba?
Je to týmový sport. Každý by měl začínat u sebe, i já mohl udělat něco líp, ale je pravda, že čísla nebyla vůbec špatná. Vždycky se dá ale něco změnit a vedení si to asi myslelo. Celkově se sezona začala lámat v prosinci - do té doby jsme byli na špici Východní konference. Pak to začalo jít dolů. Nebylo to ideální a play off jsme si vybojovali až v posledním kole.
Jak se těšíte do Čerepovce? Proti Omsku prý nic moc.
Vím o tom, uvidíme. Stejně máte ale spoustu zápasů, pořád se někam lítá. Snad si nějaké vyžití ve městě najdeme. Je to klub, který bojuje o play off - loni se jim to povedlo. Mluvil jsem s Kubou Kovářem a s Júliusem Hudáčkem, kteří tam působili, a mluvili pozitivně. Prý to tam šlape dobře, je tam dobrá atmosféra. Já se na to těším.
Řekněte, jak moc jste vyzrál za ty tři roky, kdy jste odešel ze Slavie?
To by musel posoudit asi někdo jiný. Já se cítím pořád stejně. Určitě to pro mě byla obrovská škola jít ze Slavie rovnou do Omsku, což je top klub KHL. Jsem hrozně rád, že to vyšlo. Doufám, že jsem se posunul. Za dobu, co jsem byl v Omsku, se mi povedlo dostat do reprezentace. Nějaké kroky dopředu určitě byly.
