Češi potom museli soupeře nahánět. Domácí výběr Ruska jim navíc ukázal, co se dá přímo z buly vymyslet. Dvakrát totiž vyhrál kotouč v útočném pásmu, bleskově rozehrál a utajenými ranami s clonou zasadil rozhodující údery. A to hned zkraje utkání.
V čem máme na vhazování takový problém?
Záleží tam na spoustě věcí. Na bulích se před pěti lety mohlo dělat mnohem víc věcí než dnes. Mohli jste hrát od hokejky, mohlo se hrát nohou, přetočit se. Dnes je to o timingu. Stoupnete si tam a záleží, kdo dřív trefí puk. Když teď tři buly prohraju, pak to doháním, ještě víc se snažím při dalších buly, ale trefím puk dřív a to také není dobře. Zkouším všechno možné, točím pak forhend i bekhend. Rusové v tom prostě byli lepší.
Co dnes rozhodlo o výsledku zápasu? Byly to ty dvě zacloněné gólové střely hned v úvodu, anebo zkušený ruský výkon?
Klasicky jsme začali špatným vhazováním. To je pak těžké, když začínáme bez puku. To je problém číslo jedna a začíná u mě jako centra. Jsem z centrů nejstarší a některá jsem prohrál. A pak to, že Rusové dávali góly v pravou chvíli. Na konci druhé třetiny jsme byli o něco lepší, jenže pak přišel začátek třetí třetiny a zase nám dali gól. Hráli trochu zkušeněji. I když jsme měli víc ze hry, první dva góly opravdu rozhodly.
Jak jste sám řekl, Rusové hned zkraje třetí dvacetiminutovky přidali třetí gól. Dostali se vám pak do hlav?
Byla to věc, kterou jsme si ukazovali před zápasem. Jakmile se otočí hra, shazují to do rohu a rozehrávají dál. Myslím si, že Maminovi střela nesedla, ale dotlačil to tam. Pořád jsme ale měli devatenáct minut, abychom se stavem ještě něco udělali.
Skóre 1:4 budí dojem jednoznačnějšího zápasu. Ale byli dnes Rusové o tolik lepší?
Mám pocit, že jsme měli pasáže, kdy jsme je tlačili. Prvních 20 minut jsme neměli nikoho před bránou a v tom byl patrný rozdíl. My jsme to udělali jejich brankáři lehčí. Měli jsme tam střely z větší vzdálenosti, na které ale dobře viděl. Když takhle vystřelíte takto z dálky, většinou to ti brankáři mají.