Právě on je autorem oficiálních maskotů hokejového šampionátu 2015, který se v květnu koná v Praze a Ostravě. Jeho verze Boba s Bobkem, slavných králíků z kouzelného klobouku, je k nerozpoznání od originálu.
Jak se kreslili Bob a Bobek v hokejovém provedení?
Bylo to bezvadný. Inspiroval jsem se filmem Hokej je hra od Vladimíra a moc mě to bavilo.
Jak moc je těžké kreslit stylem tak známého člověka, aby byl výsledek autentický?
Teď už to těžké není. Ale na začátku musíte samozřejmě všechno studovat hodně do detailu. Je to podobné, jako kdybyste si dal čáru pod mikroskop: každá linka je důležitá. Jde o tuny obrázků a animací a člověk si z toho musí udělat závěr. To znamená najít recept, jak kreslit. Pakliže máte možnost s tím výtvarníkem pracovat, je to o to snazší, protože on vám ruku navede.
Jak dlouho jste hokejového Boba s Bobkem vytvářel?
První impulzy a skeče, které se blíží finálnímu vizuálu, vznikaly čtrnáct dní.
Kolik nákresů jste vyhodil?
Nevím. Maluju digitálně, takže si všechno ukládám. Ale různých verzí obrázků vzniklo určitě víc než dvacet. Hodně se to vypiplávalo.
Jste hokejový fanoušek?
V pěti letech jsem hokej začal hrát aktivně a vydržel u něj deset let. Navíc jsem se narodil v roce 1979, kdy Bob a Bobek spatřili světlo světa na televizních obrazovkách, takže k tomu mám hodně blízko.
Dá se říct, že jste s panem Jiránkem byli přátelé?
Samozřejmě. Navštěvoval jsem ho u něj doma, kde jsme se věnovali tvorbě. Naše schůzky byly velice plodné a určitě jsme byli kamarádi.
Kolik verzí obrázků jste musel nakreslit?
Těch byly stovky, musí se furt kreslit, protože proporce vypadají v hokejové výstroji úplně jinak, než na co jsou zvyklí lidi z Večerníčku. Ještě teď se snažíme vychytat nějaké věci, hlavně pro animace. Pochopitelně vznikají manuály, které určují, jak s postavičkami nakládat.
