"Zápas se mi po všech stránkách líbil. Měl vysoké nasazení, pořád se bylo na co dívat. Je pravda, že Švédové začali líp, ale po Prospalově vyrovnání jsme se dostali do tempa a hráli vyrovnanou partii.
Nejvíc mě potěšil Milan Hnilička, odchytal opravdu vynikající utkání. Ukázal, že se na něj trenéři mohou spolehnout. Dostal sice dva góly, ale ani na jednom nenese žádnou vinu.
První byla nešťastně tečovaná střela, na to prostě reagovat nešlo a druhý mu vyčítat také nejde. Bránili jsme se ve třech a Švédové nás výborně vyšachovali. Tady bych upozornil na naprosto zbytečné vyloučení Petra Kadlece. Ten zákrok byl hloupý. Vůbec nic neřešil, puk byl v rohu, nešlo o přímé ohrožení branky.
Líbí se mi, že trenéři v národním mužstvu zkouší dávat dohromady klubové formace. Takhle to fungovalo v sedmdesátých letech a myslím, že to má své opodstatnění i v dnešní době. Hráči jsou na sebe zvyklí, vědí, co od sebe čekat. Je to správná cesta a dobrý základ pro vytvoření kompaktního týmu.
S čistým svědomím mohu říci, že v zápase nikdo nezklamal. Každý hrál zodpovědně, všichni se snažili, nikdo nic neošidil. A i když jsme dvakrát dostali gól, pokaždé se hráči dokázali zvednout a vyrovnat. To ukázalo, že je tým silný, že se zkrátka jen tak nepoloží.
Líbily se mi kombinace, kluci se i při tak náročném pojetí hry dokázali dostat do šancí. A že jsme nevyhráli? Švédové hráli přece doma...
Příjemně mě překvapili Prospal s Dvořákem. Je vidět, že v první lize neztratili nic ze svého umění, patřili k nejlepším. Dobře ale zahráli i Čajánek s Eratem. Z obránců se mi nejvíc líbil Tomáš Kaberle. To je prostě jistota, obránce podle mého gusta.
Uvidíme. Do mistrovství světa ještě určitě k nějakým změnám dojde, tým se doplní několika hráči a potom bychom mohli být hodně silní. Ten titul by letos vyjít mohl."
