| Odpovědi Michaela Frolíka čtěte ZDE |
„No co, stejně nemám co dělat,“ pronese při pohledu na počet dotazů. S vervou se pouští do psaní a elán jej neopouští ani poté, co zjistí, že práce vlastně vůbec neubývá.
S podezřením se zastavuje až u příspěvku pod jménem PAREK A PIHA. Když se stejná přezdívka objevuje podruhé a otázka začíná: Kdyby si byl holka, komu bys dal prednost? Ondrovi Poživilovi, nebo Tomáši Kudělkovi, je mu jasné, kdo za tím stojí. Vpálí spoluhráčům odpověď ve stejném tónu a jde dál.
Brzy poté narazí na připomínku jakéhosi anonyma ohledně jistého finančního dluhu. Bere to s nadhledem a přiznává: „Tak teď fakt nevím, co na to říct.“
Ozve se i Frolíkův kamarád Petr Kalus, jehož na šampionát nepustilo zranění. Nad jeho vtipnou poznámkou se útočník Rimouski taktéž zasměje.
V průběhu rozhovoru se otvírají vstupní dveře a vcházejí generální manažer týmu Komers a doktor Budín. Ten hned pronáší směrem k mladému hokejistovi: „Víš, co tam máš napsat?“ ptá se.
„Že jsi nejlepší doktor,“ kontruje okamžitě Frolík.
Kolem půl čtvrté končí přísun nových otázek a s každou Frolíkovou odpovědí tak jejich počet klesá. A ačkoliv je osmnáctiletý Kladeňák ujištěn, že kdykoliv může přestat a rozloučit se, této možnosti nevyužívá.
Sympatický mladík se rozhodl vydržet až do úplného konce.
Až po více jak hodině vymýšlení reakcí na nejrůznější témata je hotovo. Michael si prohlíží celý svůj výtvor a po pár slovech odchází na pokoj si zdřímnout.
