Tuzemský mládežnický hokej se zmítá v silné sportovní i společenské krizi a na proslulou českou chytrost už se nedá v boji se světem spoléhat. Podle šéftrenéra českého hokeje už vede k obrodě systému jen jediná cesta. Celková změna systému, kontrola, tresty a tvrdý přístup k hráčům, trenérům i klubům.
Jak byste hodnotil vystoupení české dvacítky na juniorském šampionátu?
Je to třetí sedmé místo za poslední tři roky, takže je to neúspěch. Na druhou stranu jde o adekvátní výsledek vzhledem k současnému stavu českého mládežnického hokeje. Pro mě to není žádné překvapení.
Finové a Švédové se stejně velkými základnami jsou daleko před námi. Proč?
Neprali se s tím, co my. U nás přemlouváme agenty a kluby, aby vůbec uvolnily hráče do svazového programu. Vůbec se nezměnilo mé rozladění nad přístupem některých mladých hráčů z dvacítky, a to už například od Karjala Cupu.
Antoš: Ultrarychlé juniorské finále. A my? Nebudeme vyrovnanými soupeři |
O co šlo konkrétně?
Nechtěl jsem o tom mluvit před MS dvacítek, abych tým nerozhodil. Je ovšem nemyslitelné, abych na Michala Teplého musel zvedat hlas kvůli přístupu k tréninku. S Karlem Mlejnkem jsme dokonce uvažovali o jeho vyřazení z týmu. To jsou věci o kterých se na povrchu moc neví. Nemluvili jsme o tom, abychom tým udrželi v bublině a v klidu. Tyto starosti jinde vůbec neřeší. Je tam obrovská konkurence, kde si nikdo nedovolí šlápnout vedle. Kvůli sociální a společenské morálce nám také tyto země unikají. Neřeší přístup, jen se zabývají tím, do jakého systému hráče dát. A my řešíme spoustu nehokejových věcí okolo.
Pro hráče samotného toto kázání musela být ostuda. Jak vypadala ta debata?
Já doufám, že to pro něj byla ostuda. A doufám, že pro něj bude ostuda, až si přečte v novinách to, co jsem před pár okamžiky řekl. Byl jsem v šoku, jak hráči v tréninku vypadají a jak k němu přistupují. Pozor, nebyli to všichni. Speciálně se jednalo o něj. Nebyl jsem z něj nadšený ani na mistrovství světa. I když měl za sebou těžký půlrok, spekuloval o přestupech. Potom si vybral Mladou Boleslav, kde hrál sice extraligu, ale osm minut za zápas. Náš nejlepší hokejista této kategorie hraje tak málo v nejvyšší soutěži, potom jsme složitě jako svaz pomáhali, aby mohl být uvolněný z Chicaga do Litoměřic. Odehrál tam tři čtyři zápasy velice podprůměrně. A takový hráč měl být lídrem našeho týmu, s tím máme konkurovat Kanadě a Americe? S tímto hráčským materiálem kouč Mlejnek nemůže nic dělat.
Český junior Michal Teplý (dole) padá v souboji s kanadským hráčem Raphaelem Lavoiem.
Finové a Švédi přitom v domácích top klubech hrají až 15 minut na zápas. V čem je u nás chyba?
Je to neschopnost klubů dovychovat si hráče herně a přístupem tak, aby se mohl v osmnácti letech stát významnou osobností týmu a aby poté hráli výraznou roli v národnímu mužstvu do dvaceti let. Honza Myšák hrál 11 minut v Litvínově bez využití na přesilových hrách. To je náš první centr? Když jsem viděl Adama Rašku ve Frýdku-Místku, nebo i Michala Teplého... to jsou kluci, kteří v těch rolích nehrají. Přesto odmítali nástup do Litoměřic jako projektu, jež je asi pod jejich úroveň, protože je pro ně lepších osm minut v extralize.
Co z pozice šéftrenéra můžete s nepříznivou situací dělat?
Ze strany svazu už víc dělat nemůžeme. Jestli budeme do klubů posílat zlaté hokejky a mít soustředění na Marsu, stejně teď neposuneme výběr hráčů, co se objeví na srazu národního týmu. Trenéři dostanou hráčský materiál, s kterým se pracuje léta v klubech. Ale na srazech nemůžeme dohánět kondici a dovednosti. To je práce pro kluby a jejich trenéry. A tam nám chybí pracovní morálka. Ať už koučů, tak i hráčů. Trenér dvacítky by musel být kouzelník David Copperfield, aby s těmito hráči uhrál medaili.
Je to dobrý, ale dělat to nebudeme. O české cestě k hokejovému (ne)úspěchu |
Jak ji změnit?
Kontrolami, ale nemůžeme jako svaz stát neustále schovaní za sloupem a sledovat, jestli dobrovolní i svazem placení trenéři a hráči pracují, jak mají. Dalším nástrojem je vyhazov koučů, nenominování hráčů do kempů. Ale to je ideální svět. Nemáme další trenéry, kteří by hned nastoupili a pracovali lépe. Nemáme kvalitní hráče, abychom je jako zámořské velmoci vyhodili ze srazu, protože přišli pozdě na trénink. Jsme servisní organizace, která dodá materiály podle nejnovějších světových trendů, finančně a metodicky přispívá. Vymýšlíme proto metody, jak donutit kluby a trenéry, aby odváděli dobrou práci, ale moc kritiky se neotáčí na práci úplně dole.
Jakým způsobem postihujete akademie, pokud nepracují?
Počet akademií by byl výrazně zredukován stejně jako počet juniorských týmů v lize akademií už letos, ale covid nám do toho zasáhl. V těžké době by bylo tvrdé udeřit do klubů na hraně života a smrti redukčním krokem. Kluby příští rok přijdou o statusy akademií a dojde k redukci juniorské extraligy. Chystáme změnu soutěží napříč systémem a chceme začít Ligou akademií. Chceme analyzovat data, regionální programy a potom rozhodnout. Za chybu v systému práce jsme už pokutou přesahující sto tisíc korun postihli kluby z Českých Budějovic a Mladé Boleslavi, čili jim byl odebraný měsíční příspěvek. A naše další kroky budou veřejně přístupné.
Chtěl jste poznat situaci v klubech. Jaká tedy je?
Vidím jejich zájem o pomoc českému hokeji, ale často jsem ve fázi, že je objíždím a přemlouvám. Můžu poradit, ale s hráči musejí pracovat ony.
Kouč Filip Pešán na střídačce českého národního týmu.
Co udělat pro rozšíření konkurence v Česku?
Všechny mechanizmy jako povinné nasazení mladých hráčů nebo uzavření první ligy vymýšlí svaz za kluby. Musí se o něco neustále hrát, postupovat a sestupovat. Hráči se nesmí nesmyslně posouvat výš, což soutěže také degraduje. Musí se zredukovat ligy a apelovat na lepší práci, na boj muže proti muži. Pozastavit peníze, kterými svaz dotuje kluby, když se neodvádí dobrá práce. Ale dál se musejí snažit kluby.
A co dál sportovně?
S hráči se v klubech nepracuje dobře, nemají prostor v dospělých týmech. Radši se kupují cizinci, protože trenéři jsou pod tlakem manažera. Manažer je pod nátlakem majitele a ten je zase pod palbou fanoušků. Takže je to začarovaný kruh, a proto se moc nenosí používat mladé hráče. Podívejte se třeba na Blümela s Mandátem. Pomohla jim nominace do nároďáku a po návratu v Pardubicích i v extralize dominují. Není to náhoda. Už dříve to začalo u Martina Kauta.
Jak?
Prosil jsem Pardubice, aby ho klub před MS v Buffalu uvolnil do Litoměřic. Kromě Nečase ani Zadina, ani Kaut neměli čas na přesilovce ve svých klubech. Jen co se vrátili zpátky z reprezentace, nejenže dominovali v extralize, ale zapojili se výborně v zámoří. Je to jen o odvaze.
Což souvisí s lidmi, přístupem a naším hokejem, že?
Svět nám utíká, podepisuji to, ale... Slyšel jsem nedávno pana Hadamczika, že jsme Rusy porazili českou chytrostí. To je totální nesmysl. Chápu, kde se historicky vzala, když zámořský hokej nahazoval kotouče a vraždil obránce u mantinelů. My jsme tehdy používali českou chytrost a vyrovnali jsme se jim ve všech atributech hry.
Takže toto spojení je i pro vás pasé?
Ve chvíli, kdy se vyspělým zemím nevyrovnáme v bruslení, střelbě, zpracování kotouče, nasazení a v kondici, tak o české chytrosti nemůže být vůbec debata. To jsou patnáct let staré termíny. S českou chytrostí nevyhrajete v současnosti nic. Lepší je možná kanadská, finská a švédská chytrost. O americké a ruské se ani nebudu bavit. Připomíná mi to chytrou českou fotbalovou uličku. To je také nesmysl, který se už také přestal používat. Od kritiků slyším, kam se vytratila česká chytrost...
A kam tedy?
Ta nemá šanci ve chvíli, kdy nestíháme s vyspělým hokejovým světem. Pokud nebudeme na hráče tvrdí, nebudou mít kondici a pracovní morálku, není na českou chytrost prostor.
Mlejnek: Svět nám utíká, kluby musejí zlepšit práciKouč české hokejové reprezentace do 20 let Karel Mlejnek poprvé obšírněji hodnotil juniorské mistrovství světa v Edmontonu, odkud si jeho tým přivezl výhry nad Rakouskem a Ruskem a sedmé místo. Už třetí za poslední tři roky. „Skončit ve čtvrtfinále je neúspěch. Chyběla nám dovednost v rychlosti a z pohledu produktivity scházeli rozdíloví hráči,“ řekl otevřeně na první tiskové konfrenci s novináři po návratu ze zámoří. Během dlouhého rozboru vysvětloval práci týmu, přístup hráčů i soudržnost mužstva. O čem dalším pro iDNES.cz mluvil? O problému v utkání s USA: O talentech Svozilovi a Jiříčkovi: O směřování českého juniorského hokeje:  O zlepšení dovedností hráčů: O současném stavu hráčů: O chuti hráčů pracovat na sobě: |
