Překážkou byl kromě nepřízně paní štěstěny hlavně velmi dobrý brankář Pronin.
"V první třetině jsme tam několikrát byli sami před bránou a kdybychom mu dali dva tři góly, zvítězili bychom mnohem výraznějším rozdílem. Trefili jsme se ale jen jednou a museli jsme se pak bát o výsledek, protože jedna nula není žádný uklidňující stav," vyprávěl Tomáš Svoboda, autor vítězného zásahu.
Jako první se v zápase prosadil až v osmnácté minutě při početní nevýhodě Michael Frolík. "V oslabení to tam Vláďa Sobotka vybojoval, hodil mi to nahoru a já jsem jel jeden na jednoho. Trenér na mě zařval, ať to zkusím, tak jsem to zkusil," rozpovídal se šťastný střelec, který měl prsty v obou českých gólech. Pramálo jej v tu chvíli bolel šrám na horním rtu, k němuž přišel při zákroku vysokou holí jednoho z Bělorusů.
"Málem jsem přišel o zuby," řekl k tomu. Pak už ale popisoval i vítěznou branku: "Clonil jsem v přesilovce pět na tři před bránou. Kuba Kindl nahodil, ode mě se puk odrazil a Tomáš Svoboda to naštěstí trefil do prázdné kasy."
Řada dalších českých tutovek zůstala nevyužita, nedostaly možnost zapsat se do sportovní historie jako změny stavu. "Byla tam nervozita z psychicky obrovsky náročného utkání," omlouval hráče Vladimír Bednář.
"Je třeba přidat více důrazu," myslí si naopak Michael Frolík.
Střelecky se trápícím Čechům málem napomohla situace, při níž si Bělorus Šumskij téměř dovezl kotouč do vlastní brány.
"Já jsem se v oslabení snažil napadat a ten bek si asi nevšiml, že je tak blízko svojí brány. Jel jsem za ním pořád a když to ten gólman zastavil, snažil jsem se dorážet. Bohužel už to z takové blízkosti nešlo zvednout," popisoval inkriminovaný moment Jakub Voráček, kterému nechybělo mnoho, aby zkrat svého protihráče potrestal.
