„Opravdu jsem s tím vůbec nepočítal, o to příjemnější překvapení to pro mě bylo,“ hlásil spokojený osmnáctiletý brankář extraligového Liberce, který se už druhou sezonu objevuje také v dresu prvoligových Benátek nad Jizerou.
Co vám blesklo hlavou, když jste se našel mezi nominovanými hráči? Byly to pouze pozitivní myšlenky, nebo jste třeba na chviličku zalitoval, že o svátcích nebudete s rodinou?
Nevím, kolikrát se mi ještě naskytne možnost, abych se dostal na mistrovství světa. Takže to byly jednoznačně jen pozitivní myšlenky. Beru to jako další zkušenost a jsem za ni strašně rád.
Sledoval jste tiskovou konferenci reprezentačního kouče Karla Mlejnka k šampionátu přímo, nebo až později, když už jste věděl o své nominaci?
Přímo. Seděli jsme s klukama z Benátek v kabině a najednou řekli moje jméno. Bylo to hezký, protože mi hned všichni gratulovali.
Daniel KrálNarodil se 3. srpna 2003 v Havlíčkově Brodě, ovšem vyrůstal v Bezděkově u Chotěboře. A právě na chotěbořském zimním stadionu začal svoji hokejovou pouť. Otec mu poprvé obul brusle v necelých čtyřech letech. Zpočátku hrál na postu útočníka, ovšem zhruba v osmi letech se postavil do brány a už v ní zůstal. Nejprve chytal v Havlíčkově Brodě, ale před dvěma lety si pro talentovaného mladíka sáhl extraligový Liberec, který ho nyní už druhou sezonu uvolňuje na výpomoc do prvoligových Benátek nad Jizerou. Letos poprvé se dostal do nominace na světový šampionát juniorů. |
Předpokládám, že vzápětí se strhla lavina dalších gratulací. Kdo následoval po spoluhráčích, rodiče?
(usmívá se) Samozřejmě, že taky okamžitě volali a byli moc rádi.
Takže jste potom přijel domů, rozdal jim dárky a šel balit?
Kdepak, dárky doma dostanou, až se vrátím. Budou si muset počkat. (směje se)
V dnešní době ovšem člověk nemůže mít nic za stoprocentně jisté, protože neví, zda při povinném testování nevyjde náhodou pozitivní na covid-19. Toho jste se nebál?
Ani ne, cítil jsem se dobře, navíc jsem nemoc prodělal a jsem i očkovaný.
Mluvil jste o tom, že vás skoro ani nenapadlo, že byste se mohl objevit v konečné nominaci. Dá se tedy říct, že počítáte s pozicí třetího gólmana?
Nevím. Trenéři mají tyhle věci asi připravené, ale nám zatím nikdo nic o pozicích neříkal. Prostě se na trénincích budu snažit co nejvíc a trenér pak někoho z nás vybere. Každopádně udělám maximum pro to, abych to byl já.
Už jste někdy byl v Kanadě, nebo to bude vaše další premiéra? Mimochodem, s létáním problémy nemáte?
V Kanadě už jsem byl dvakrát, takže teď je to potřetí a zase se hrozně těším. A co se týká druhé části otázky, tak je pravda, že dřív jsem se bál létat, ale pak jsem si to párkrát vyzkoušel a teď už je to v pohodě.
Když už je řeč o zámoří, nechystáte se v dohledné době vyzkoušet nějakou tamní juniorskou soutěž?
Nic podobného jsme teď neřešili, zatím jsou podobné úvahy daleko. Uvidíme, jak dopadne sezona, pak to možná bude aktuální.
Začal jako útočník, raději ale puky chytá. S Králíkem na masce sní o NHL |
Nicméně zatím to na žádnou velkou slávu nevypadá, co? Mám na mysli výsledky Benátek nad Jizerou v Chance lize...
Pravda, nejsme na tom teď v tabulce nejlíp... Přitom nehrajeme špatný hokej, ale máme mladý tým a někdy nám chybí zkušenosti. Víme, že letos bude sestupovat hodně mančaftů, ale my věříme, že nás se to týkat nebude.
Jak byste sám sebe charakterizoval? Jste spíš brankář nervák, nebo kliďas?
Dřív jsem býval hodně nervózní, ale naučil jsem se z inkasovaného gólu rychle oklepat, takže teď jsem asi spíš klidnější.
Co vám pomohlo?
Myslím, že je to věkem. Čím jsem starší, vnímám různé situace jinak.
Při čem si nejlépe vyčistíte hlavu od myšlenek na hokej?
Na počítačové hry a podobné věci moc nejsem, spíš se jdu projít ven. Pocházím z vesnice, takže mám rád čerstvý vzduch.
Králík vzal „Králíka“ i za mořeKdyž ho vzal tatínek poprvé na led, byly Danielu Královi necelé čtyři roky. Brzy se stal jedním z nejlepších bruslařů v týmu a téměř nebylo pochyb, že z něj vyroste výborný útočník. Malý Dan si ovšem vysnil jinou budoucnost.  „Někdy ve třetí třídě se chopil lapačky a chtěl do brány. Trenéři i ostatní rodiče nám to rozmlouvali. Říkali: Co blázníte, je škoda ho dávat do brány, vždyť je to výborný bruslař,“ vzpomíná otec osmnáctiletého juniorského reprezentanta Luděk Král. Jakékoli argumenty však malý Daniel odmítal, zhlédl se totiž ve skvělých gólmanech, jakými byli například Ondřej Pavelec, Dominik Hašek nebo Jiří Králík. A právě podobiznu světového šampiona z roku 1985 má už několik let vyobrazenou na své brankářské masce. „Tahle je už v pořadí třetí,“ prozrazuje rodák z Bezděkova u Chotěboře. Teď s ním jeho idol odjel i na juniorské mistrovství světa, které letos hostí kanadská města Edmonton a Red Deer. „Snad mi bude držet palce,“ usmívá se Daniel Král. Nikoho určitě nepřekvapí, že přezdívka mladého libereckého gólmana je už roky Králík. |
