Na olympiádě v Turíně s ním třeba senzačně porazil Česko koučované Aloisem Hadamczikem 3:2. Na hrách ve Vancouveru pod ním Švýcaři podlehli Kanadě až po nájezdech a Spojeným státům ve čtvrtfinále po boji 0:2. Teď je bez angažmá.
Ve středu jel autem ze Schwenningenu, kde se byl podívat na přípravný zápas Německo – Švýcarsko, domů do Davosu. A přitom se po telefonu nadšeně bavil o českém hokeji: "Znáte Roberta Krona, Karle? Báječný chlap, že jo? Dělám konzultanta pro Carolina Hurricanes, kde on dělá scouta, takže spolu občas dáme řeč."
Kdo je KruegerNarodil se v roce 1959 v kanadském Winnipegu. V 80. letech 20. století působil jako hráč v německé lize a reprezentoval NSR. V roce 1981 byl nejproduktivnějším hráčem Bundesligy se 103 body (52+51), |
Nedávno jsem mluvil s vaším někdejším soupeřem, koučem Horstem Valáškem. A ten říkal, že byste byl ideálním trenérem české reprezentace. Co vy na to?
Něco takového moc rád slyším. Když jsem vedl Feldkirch, hráli jsme proti Valáškovi a Vsetínu v Evropských pohárech. A český hokej jsem vždycky obdivoval.
Vážně? Kanaďani často nemají o evropském hokeji vysoké mínění.
Víte, já jsem v 80. letech hrál za Iserlohn s Jaroslavem Pouzarem, koučoval nás Jan Eysselt. V Riessersee mi předtím hrál centra Libor Havlíček. Všichni na mě měli velký vliv a hodně jsem se od nich naučil. Už tehdy jsem se totiž chystal na kariéru trenéra.
Přes Duisburg a Feldkirch jste se dostal ke švýcarské reprezentaci, která pod vámi za deset let vystoupala ve světovém žebříčku z osmnáctého místa na sedmé. I u ní jste použil nějaký český recept?
No samozřejmě! Snažil jsem se smísit chytrou českou týmovou obranu, se kterou jste vyhrávali tituly na přelomu století, se zámořskou agresivitou a rychlým přechodem do útoku.
Český hokejový svaz hledá nástupce Vladimíra Růžičky. Zvažoval byste tu nabídku, kdyby přišla?
Jistě! Rád bych se s vašimi lidmi pobavil. Bral bych to jako poctu. Se švýcarským mužstvem jsme v současnosti asi nemohli jít výš. Vaši hráči mají větší možnosti, větší talent. Jednou bych rád vyhrál zlatou medaili, ale k tomu musím dostat příležitost.
Třeba v Česku?
Poté, co jsem skončil u švýcarské reprezentace, dostal jsem řadu nabídek od klubů. Ale rozhodl jsem se, že žádnou nepřijmu.
Proč?
Stal se ze mě reprezentační fanatik. Jsem volný, mám čas. Počkám si na nějakou výjimečnou šanci.
Kandidáti na kouče hokejové reprezentaceNástupce Vladimíra Růžičky by měl být oznámen v pondělí. Zvolí ho výkonný výbor hokejového svazu. Mezi nejvážnější adepty patří Alois Hadamczik, Josef Jandač a Zdeněk Venera. Hadamczik (57 let) už reprezentaci vedl v letech 2005 až 2008 a získal |
Jak je těžké koučovat národní mužstvo v cizí zemi?
V tom nevidím žádný problém. Opravdu oddaný trenér myslí jen na svoje mužstvo, nikoliv na národnost. Já v tom dokonce vidím výhodu. Ve Švýcarsku mě nikdo nemohl podezírat z protekce. Neměl jsem za sebou minulost v nějakém klubu. Byl jsem naprosto neutrální. Staral jsem se o jedinou věc: postavit co nejsilnější tým a vymyslet pro něj pokud možno bezvadnou taktiku, aby se hráči neměli nač vymlouvat.
A co jazyková bariéra?
Ta pomalu přestává existovat. Angličtina se stává světovým hokejovým jazykem. Vždyť i my dva se bez potíží domluvíme, ne? Spousta evropských špičkových hráčů chce komunikovat v angličtině. Navíc si zahraniční trenér musí k sobě vzít domácí asistenty, kteří mu pomohou. Cizinec si vůbec musí zachovat úctu k zemi, do níž přišel. Měl by například pracovat s mládežnickými týmy a potkávat se s mladými trenéry. Nemůže takové angažmá brát jako krátkodobý kšeft.
Takže byste českému svazu doporučil, aby najal zahraničního kouče, jako to udělali Slováci s Glenem Hanlonem?
Podívejte se, Karle, já nejsem v pozici, z níž bych mohl něco doporučovat. Respektuju český hokej, české trenéry, české hráče. Nemám dost informací na nějaký vyhraněný názor. Rozhodně si myslím, že v současnosti nezáleží na národnosti trenéra, jen na pracovitosti a schopnosti přizpůsobit se vývoji ve světě.
A právě tohle může být český problém. Hokej u nás zaspal, zlenivěl. Všiml jste si, jak kluby i reprezentace upadají, jak vadne mládež a ubývá českých hvězd v NHL?
Jistě. Není pochyb, že vaše zlatá éra je pryč. V absolutní špičce jsou teď Švédové, Kanada a Rusko. Dohánějí je Spojené státy. Až o kus za nimi jsou Finsko, Slovensko a Česko. A tyhle země dotahují Švýcaři, Bělorusové nebo Lotyši.
Může se Česko vrátit mezi elitu?
Ano. A myslím, že to jde docela rychle. Podívejte se na Švédy, kteří měli před deseti lety podobný problém jako vy. Ale dali hlavy dohromady, vymysleli program pro mládež, velmi tvrdě pracovali. Jejich úspěchy nejsou otázkou štěstí.Můžete se od nich učit.
Na olympiádě jsem slyšel amerického kouče Wilsona, jak říká: "Učím své hráče hrát správným způsobem. Útočně, agresivně. Nedřepět vzadu jako Rusové, Slováci nebo Češi." Souhlasíte, že český styl vyšel z módy?
V poslední době jsme s vámi nehráli, takže jsem hru vaší reprezentace podrobně nesledoval. Ale je pravda, že hra se vyvíjí šílenou rychlostí. Podívejte se na záznamy starších zápasů. Třeba od olympiády v Turíně hokejisté zase zrychlili, mají lepší fyzičku, jsou silnější, šikovnější. Už nemůžete jen bránit a čekat na soupeřovu chybu. To vás třeba Kanada nebo Amerika přejede.
A právě tohle by českou reprezentaci mohl naučit kanadský nebo americký trenér, co myslíte?
Ten člověk by musel respektovat vaši historii, vaši hokejovou duši... Tak jako tak se musíte přizpůsobit vývoji. Kdo chce uspět, musí po soupeři jít, napadat, útočit. Pět hráčů útočí i brání. Jinak to dneska nejde.
Kdopak by se Kanaďana bál?Byla by to radikální změna. Chápu, že si žádá odvahu najmout k hokejové reprezentaci zahraničního trenéra. U českých národních týmů se cizinci objevují výjimečně. A asi by to stálo nějaké peníze. |