Proč si to myslíte?
Letos jsem ji opravdu vůbec nečekal. Už kvůli tomu, že je přestávka v NHL. Říkal jsem si, že když nepřišla loni, tak nepřijde ani teď. No a v úterý mi volal agent a řekl mi, že jsem pozvaný. Byl jsem hodně překvapený.
Prý se s vámi dokonce vsadil trenér, který tvrdil, že budete reprezentovat. A vyhrál...
Jo, tak to bylo (smích). Přišel jsem do šatny, trenér se mě ptal, jestli vím, že jsem byl povolaný. Tak mu říkám: to určitě. To není možné. Říkal mi: vsadím se s tebou o padesát euro. Tak jsem se vsadil a hodinu na to mi volal můj agent a potvrdil mi to.
Ty peníze jste ale oželel, ne?
Peníze se nikdy nevyhazujou příjemně. Ale na druhou stranu je hezké, že to bylo za něco dobrého.
Z finské ligy bylo v minulých sezonách do reprezentace pravidelně zvaných dost hráčů. Neříkal jste si někdy: Jak to, že tam nejsem já?
Právě to jsem si říkal. Navíc, loni jsem dal patnáct gólů, což je na beka docela solidní. Ale asi jsem nebyl ještě dost vyhraný. Čeští trenéři to asi věděli nejlépe. Dočkal jsem se až letos.
Takže fakt, že zamíříte do nepříliš populárního Ruska, ke všemu před Vánoci, vám nevadí?
Vůbec. V mé situaci jsem rád za každou příležitost. Doufám, že to vyjde a odehraju dobrý turnaj.
Co od turnaje očekáváte? Budete jako nováček na takovéto akci nervózní?
Proti Švédům ani tolik ne, ale protože vím, jak finští kluci hrají hokej, tak z těch asi budu hodně nervózní...
A asi pro vás ten zápas bude mít i prestižnější náboj, že?
To každopádně. Mám ve finském týmu tři spoluhráče z Hämeenlinny. Oni vyhrožovali do finské televize, že si mám dávat pozor a mít hlavu nahoře. Tak bych chtěl to samé vzkázat jim (smích). Ale zas tak vážné to nebylo. V šatně jsme si o nároďáku nic neříkali. To proběhlo jenom přes televizi.
Finskou reprezentaci, která po prvním turnaji Euro Hockey Tour, znáte asi nejlépe. Co si myslíte o síle jejich současného výběru?
Oni mají v každém týmu tak tři čtyři solidní hráče. Můžou postavit kohokoli, ale pořád to bude silný výběr. Hlavně jsou to skvělí bruslaři. Proti nim se bude hrát vždycky těžko.
Finská liga je asi díky své rychlosti a tvrdosti dobrou průpravou na mezinárodní hokej. Souhlasíte?
Věřím tomu. Vždycky byl dobrý bruslař, nikdy jsem s tím neměl problémy. Ale ještě jsem mladý kluk. Až mi bude třicet, tak asi taky budu mluvit jinak. Ale je fakt, že je finská liga super, už proto, že se v ní hodně bruslí a hraje se rychlý hokej jako v NHL.
Znal jste vůbec své spoluhráče z národního týmu?
Moc ne. Škoda, že nejede Jirka Fischer. Když jsem hrál v juniorské reprezentaci, tak jsme hráli spolu. Pak znám ještě Václava Nedorosta, s jeho bráchou jsem hrál hokej v Budějovicích a Pepu Vašíčka. Potom ještě pár kluků od vidění. Ale musím uznat, že jsem byl hodně nervózní z toho, až je potkám. Naštěstí bylo vše v pohodě.
V Hämeenlinně hrajete čtvrtou sezonu. Jste v klubu spokojený?
Letos je to super, daří se nám. Chodím na přesilovky i oslabení, tak je to dobré. Už po měsíci hraní se mě ptali, jestli bych tam nechtěl náhodou zase podepsat smlouvu. Že se jim líbí, jak hraju a že by mě zase chtěli. Doopravdy ještě nevím.
V Hämeenlinně jste čtyři roky, máte finskou přítelkyni. Neuvažujete někdy o tom, že se na severu Evropy usadíte nastálo?
Usadit se tam, to zatím opravdu nevím. Ale asi bych tam ještě minimálně jednu sezonu chtěl hrát. Je ale fakt, že mě tam přítelkyně Saia drží. Navíc máme psa, bloodhounda, šedesát kilo. Teď jsem mohl na Vánoce zůstat v Čechách, ale kvůli oběma se tam musím vrátit, aby tam nebyli sami. Hned v pondělí poletím zpátky.
