Nestrašilův vzestup je o to působivější. Ke konci kariéry měl v brzkém věku totiž velice blízko. Otec z něj dalšího hokejistu v rodině nechtěl, nepřál si znovu vidět stinné stránky, které dokáže sportovní život nabídnout.
Ostatně starší bratr Andrej, jenž má na kontě 128 zápasů v NHL a s Třincem získal tři extraligové tituly, by mohl vyprávět.
Ale geny neovlivníte. Také Václav si hokej zamiloval.
Nezastavilo ho ani komplikované zranění kolene a fakt, že kvůli extrémně rychlému růstu musel hokej ve třinácti letech na dlouhé měsíce úplně odložit. Opakovaně se vracel z rehabilitací, několikrát začínal prakticky od nuly.
Teď oslňuje univerzitní NCAA.
„Ze všech různých stran jsem slyšel, že mi bude trvat, než se na ligu adaptuju, ale já čekat nechtěl. Stanovil jsem si vysoké cíle a ty se mi daří zatím plnit. Do sezony jsem šel s tím, že chci všem hned ukázat, co ve mně je. Obrovskou zásluhu má trenér, který mi věří a vytěžuje mě,“ líčí Nestrašil pro iDNES.cz před šampionátem juniorů.
Jeho výkonů si všimli i na prestižním zámořském webu The Athletic. „V této sezoně je velkým překvapením,“ napsal reportér Scott Powers. „Přestože byl draftován v prvním kole, očekávalo se, že po minulé sezoně v juniorské USHL bude potřebovat čas na přechod do univerzitního hokeje. Zatím ale ukazuje pravý opak.“
Narazí a zaseknou se. Augusta řeší výchovu hráčů: Chybí odolnost, moc je peřinkujeme![]() |
Díky všestrannosti a výbornému čtení hry se český mladík drží jen těsně za elitní dvacítkou bodování celé soutěže.
V první útočné formaci i na přesilovce UMass jen navazuje na parádní formu z minulé sezony, kde pomohl týmu Muskegon Lumberjacks k zisku Clark Cupu. V základní části zaznamenal 42 bodů v 61 zápasech, v play off pak přidal dalších 13 bodů ve 14 utkáních.
„Můj čas na ledě se pohyboval kolem patnácti minut na utkání, ale teď za UMass hraju pravidelně kolem dvaceti. Ve třech zápasech jsem snad překonal i hranici třiadvaceti minut, což se pak propíše na výkonnosti. Zlepšuju se,“ věří Nestrašil.
V mužstvu, kde působí i brankář Michael Hrabal, se Nestrašil uvedl hattrickem ve třetím utkání sezony. Dohromady se trefil už desetkrát.
Přitom změna před ním stála velká.
„Je tady úplně jiná konkurence, najednou je všem daleko přes dvacet let, což jde na ledě hodně znát. Máte mnohem méně času, klade se větší důraz na detaily,“ popisuje osmnáctiletý hokejista.
„Považuju to za další krok k dospělosti. Všechno, co děláme, má svůj účel, až mě to zprvu zaskočilo. Třeba uklízení posilovny, aby vypadala přesně tak, jak jsme do ní vkročili. Srovnané kotouče s logem, takové detaily. Možná to vypadá jako hloupost, ale učí nás disciplínu a poctivost.“
Ze dna na vrchol
Jeho zdravotní trable před několika lety spustila zdánlivě nenápadná poznámka po obyčejném tréninku. Nestrašil scházel po schodech, když jeho osobní kouč před rodiči prohodil: „Vidíte, jak mu pořád ujíždí koleno do strany?“
Měl v něm třícentimetrovou díru.
Absolvoval sérii vyšetření, až mu doktor v nemocnici na Bulovce rázně sdělil: „Bez hokeje budeš rok, tedy pokud si vůbec ještě zahraješ.“
Tehdy třináctiletému Václavovi se rázem zhroutil svět. Maminka Lucie začala obvolávat známé z medicíny, chtěla slyšet další názory, až v Centru pohybové medicíny Pavla Koláře objevila doktora Roberta Freie.
Celý Nestrašilův příběh popisovala letos v létě: „Na bruslích vypadal strašně, pořád rostl, rozjela se mu Osgood-Schlatterova nemoc, běžná u dětí, které se rychle vytáhnou.“
Kosti rostly rychle, měkké tkáně nestíhaly. „Mami, mně už nic nedělá radost,“ bědoval s bolestmi a nešťastně seděl doma na gauči.
Sakra, kdy už přestane růst? Nestrašilovo tělo se splašilo, rodiče děsil každý trénink![]() |
Taky si utrhl hamstring. Měsíc hrál, dva zase ne. Pak si pro změnu utrhl druhý. Rodiče se děsili každého telefonátu. „Když přišel domů, jen jsme s manželem na sebe mrkli přes terasu: ‚Uf, tak dneska dobrý!“
Až docent Martin Musálek z Fakulty tělesné výchovy a sportu po nějaké době Václavovi dodal naději: „To nejhorší máš už za sebou, růst však budeš až do výšky 198 centimetrů.“
Po přesunu ze Slavie mu na Spartě vyšli vstříc. Nachystali mu individuální přípravu, jen nesměl skákat, běhat ani moc dlouho hrát.
Byl zvyklý, že na co sáhne, to mu jde. Svým mimořádným talentem získal všechno téměř zadarmo. Až do onoho covidového roku 2020.
Ale Nestrašil se odmítl vzdát a možná vůbec poprvé začal dřít naplno. V Americe se pak naučil přijímat větší kritiku, na rychlý hokej za Atlantikem si bez problému zvykl. Celé léto věnoval kondiční přípravě, intenzivně trénoval a zlepšil bruslení.
Měl před sebou obrovský sen: projít draftem a jednou si zahrát v NHL.
V dětství fandil Blackhawks, vzhlížel k Patricku Kaneovi, po kterém dokonce pojmenoval svého psa. Ten samý tým ho na konci června draftoval.
„Třeba od Chicaga dostane šanci, ale dřív než za tři nebo čtyři roky to nebude. I tak by to byl zázrak,“ vyprávěla maminka Lucie v létě.
Tajná zbraň dvacítky?
Před odchodem do Ameriky odehrál dvanáct zápasů za českou reprezentaci do sedmnácti let, v nichž nasbíral osm bodů za pět branek a tři asistence. Jeho pokrok neunikl ani realizačnímu týmu Patrika Augusty.
V červenci dostal od trenéra českých juniorů šanci ve třech přípravných duelech. V každém z nich se zapsal do statistik, v posledním zápase proti Švýcarsku dokonce dvakrát skóroval.
Sestřelil Kanadu, teď přijde o MS vinou zranění. Jecha nahradí u dvacítky Chludil![]() |
„Můj agent mluvil s managementem v průběhu sezony, podával o mně spíše dobré zprávy. A jak mi vyšel začátek sezony, tak jsem doufal, že pozvánka přijde. Samozřejmě nikdo nemá nikdy nic jistého,“ uvědomuje si Nestrašil.
Se svou výškou 197 centimetrů a schopností pracovat v předbrankovém prostoru může být pro národní tým velmi prospěšnou ofenzivní zbraní při honbě za další medailí. Navíc umí zodpovědně hrát i dozadu.
„Očekávám nejvyšší možnou kvalitu od všech týmů. I my budeme silní, musíme ukázat, že patříme mezi světovou špičku. A co budu považovat za úspěch? Když získáme medaili a navážeme na předchozí ročníky,“ hlásí odhodlaně před turnajem.
Už před odchodem do NCAA počítal s tím, že ho čekají roky práce, které rozhodnou o jeho budoucnosti. I proto zvolil prostředí, které spojuje špičkový hokejový program s kvalitním vzděláním.
Školní povinnosti bere stejně vážně jako ty na ledě. Zároveň chtěl pracovat pod koučem Gregem Carvelem, jehož přísnější přístup k hráčům mu vyhovuje.
Mladík, který ještě nedávno slýchal, že možná už nikdy nebude hrát hokej, je dnes jedním z nejzajímavějších nováčků v NCAA.
Okouzlí i na reprezentační úrovni?




















































