Nejsem tady od toho, abych hodnotil, jestli je Hlinka správný trenér, který reprezentaci pozdvihne. Navíc to není jenom jeho věc. Rozhoduje celé hokejové podhoubí a toto mistrovství světa ukázalo, že nemáme srdce. To naopak měli Američané a Kanaďané.
Ti ukázali, že jsou správní sportovci. Přijeli sem s tím, že chtějí vyhrát a dokázali to. Rozhodně toho předvedli víc než důchodci z Nagana, kteří měli kecy o tom, jak jsme skvělá parta. Ale kecy nic nevyhrávají, stejně jako parta. Každý musí odvést maximální výkon za sebe.
Mistrovství světa ukázalo, že v týmu chyběli bojovníci a hráči nové generace jako Erat a Vašíček. Kraft tam sice byl, ale nehrál. Tito hokejisté musejí získávat zkušenosti a dostávat šanci. Sice třeba hned nevyhrajou, ale to se napoprvé nepovedlo hráčům žádné generace.
Jenomže k obměně generací mělo dojít už před dvěma třemi lety. Ale to by tam nesměli být trenéři, kteří umějí jenom kecat a management, který hokeji nerozumí. S hráči se musí pracovat a naučit je hrát srdcem.
To ale není práce jenom pro reprezentačního trenéra. Ten si hokejisty vybírá, ale musí mít z čeho. Proto se musí do českého hokeje vrátit srdce, přestat kecat a začít se prát o výsledky.
Změnit by se ale měl celý náš hokej, a to není práce Ivana Hlinky, ale všech trenérů v extralize. Vždyť my hrajeme „Balaštík – Leška“ hokej. Pořád ležíme na ledě a tím vyprovokujeme diváky. A pak vidíme na mistrovství světa, jak hráči z jiných týmů střety ustojí. Jenom když se změní hokej u nás, můžeme zase pomýšlet na mezinárodní úspěchy.
