Na starost má zvlášť specifický výběr. S nadsázkou lze říct, že v něm není znát, kdo je obránce a kdo útočník. Všichni jsou lační po puku, který si drží, všichni se za normálních okolností také hrnou dopředu.
V noci na čtvrtek ale ukázali, že se umí vzhledem k okolnostem až příliš, nepatřičně uklidnit. Jako když se v roli favorita ujali vedení 3:1. A tím Lotyše paradoxně ještě vrátili do hry.
Kapitán české hokejové dvacítky Petr Sikora se snaží probít přes lotyšské bránící hráče, v první linii s útočníkem Oliversem Murnieksem (14) a obráncem Harijsem Cjunskisem (10).
„Nakonec z toho naprosto zbytečně ještě byly nervy,“ uvědomoval si Václav Nestrašil, který duel rozsekl trefou do prázdné branky. Ale také po svém faulu z trestné lavice přihlížel kontaktnímu gólu soupeře.
Outsidera, avšak rozhodně žádného otloukánka, jak malý baltský stát potvrzuje v posledních letech. Však národní tým zdolal na MS už v srpnu 2022, minulý turnaj zaskočil Kanadu výhrou v nájezdech, teď ji, ač „pouze“ o bod, obral znovu.
Augustův štáb tak hráče dokolečka nabádal. Hlavně nic nepodcenit.
Česko - Lotyšsko 4:2. Junioři se v závěru báli o výhru, ve čtvrtfinále vyzvou Švýcary |
„Náš tým má ale dvě tváře,“ zoufal si zkušený trenér před novináři v americkém Minneapolis. „Máme sebevědomé hráče, kteří umí neuvěřitelné věci. Někdy už toho je ale moc.“
Co bývá leckdy k vidění třeba na hráčích Kanady, si tentokrát neodpustili Češi. Profesorský výkon, hravost, volné bruslení.
„Hned po první třetině jsem říkal, že jsme hráli až příliš šikovně. To tady nejde. Nejdřív si musíme udělat velký náskok a teprve potom si můžeme dělat blbosti. Oni byli pasivní, nechali nás, dali nám prostor, čekali. A pak toho využili,“ líčil Nestrašil.
Útočník juniorské reprezentace Tomáš Poletín v rychlosti krotí kotouč na hokejce.
Augusta si také postěžoval na zbytečné míchání s kotoučem bez tvorby šancí a na předržování puků. Přitom stačil jediný gól a Lotyši byli zpět v zápase.
V kombinaci s fauly ve třetí části už se hokejisté marně zkoušeli znovu probudit a přepnout na vhodnější styl. Zvlášť po oné snižující trefě Sieradzkise v početní převaze ze 47. minuty, kdy upadli do rozpaků.
„Jim narostla křídla a na nás naopak padla nervozita,“ glosoval šéf české střídačky. „Trnul jsem. Věděli jsme, že v přesilovkách jsou zrovna tak silní jako v brejcích. Faulovat jsme nechtěli, ale možná kluci někdy měli krvavé oči, jak jsou mladí.“
MS v hokeji do 20 let 2026: výsledky šampionátu U20, jak hráli Češi |
Ani snaha jejich trenéra moc nepomohla. Změny v sestavě, tradiční omezení čtvrté lajny a rozložení více času mezi zbylé tři se neprojevily. Úleva přišla až na poslední minutu a čtvrt.
Po utkáních s Kanadou (5:7) a Dánskem (7:2) byla hlavním tématem slabina v defenzivní hře. Tentokrát se víc řeší spíš týmová laxnost a nedisciplinovanost. Nic, s čím by se dalo prezentovat ve čtvrtfinále.
I když ve srovnání s hrozbou Švédska nebo domácích Spojených států půjde „jen“ o Švýcarsko, Augusta a spol. se takové myšlení pokouší hráčům z hlavy vymazat. Možná cenná novoroční lekce pomůže.
V jediném zápase, který tradičně rozhoduje o tom, zda se turnaj označuje za úspěch, by se další laxní výkon mohl šeredně nevyplatit.
