„Byla to skvělá jízda,“ rozdával úsměvy loučící se kouč Patrik Augusta.
Na letišti v americkém Minneapolis už ale tak nezářil.
Augusta se ptal: Hele, neměli by trochu přidat? A pak se junioři chytli kolem ramen |
„Měli jsme to hodně dobrodružné a někteří z nás – hlavně trenér – jsme byli pesimističtí a nevěřili, že doletíme. Napínavé to zůstalo i v Londýně, Vašek Vejvoda (kustod) má naštěstí na letišti známého, tak zařídil, aby nám rolbou uklidili ranvej,“ prozradil generální manažer Otakar Černý.
 |
Rozmarné výrazy se držely také hráčů, kteří dorazili. Tradičně v menším počtu, jelikož šlo jen o ty, co působí v Evropě. Takřka dvacetičlenná většina hokejistů se jen přemístila do svých klubů ve Spojených státech či v Kanadě.
Na setkání se ale dostavila kupříkladu třinecká dvojice, kapitán Petr Sikora s útočníkem Matějem Kubiesou. Za České Budějovice brankář Michal Mařík s forvardem Štěpánem Hochem. Dále útočník Danny Chludil (Kometa), obránce Vashek Blanár ze švédského HV71 a v neposlední řadě člen All Star týmu Tomáš Galvas z Liberce.
Galvas, objev pro NHL: Brácha mi závidí stříbro, já jemu zlato. Už ho strašně chci |
„Nikdo nás na hotelu moc nepoznával, nevím proč,“ rozesmál poslední jmenovaný hotelový sál v těsné blízkosti pražského letiště, když hovořil o zdlouhavém návratu zpátky způsobeném nepřízní počasí. „Ty dva dny jsme si hodně užili, pan manažer nás bral na výborný oběd, výbornou večeři... Jsme za to rádi, alespoň jsme měli ještě nějaký zážitek.“
Tomáš Galvas dává rozhovor médiím během MS do dvaceti let.
I přes porážku ve finále se Švédskem (2:4) navíc Češi stihli také docenit hodnotu stříbra. A to se při rychlejších návratech nevídá.
„Dva extra dny pomohly k tomu, že i z té smutné stříbrné jsme udělali veselou stříbrnou,“ souhlasil Augusta, kterého zprvu hodně pohltil nenaplněný chtíč jeho svěřenců po zlatu, slzy, chmurná nálada v kabině.
Vidět kluky slzet bylo silné. Bez nich bych nebyl nic, loučil se Augusta s dvacítkami |
Slzavé údolí, jak pravil jeden z asistentů Pavel Trnka, je teď už pryč. Byť krásné momenty jako porážka Kanady v play off, třetí rok po sobě, ještě týmu teprve dochází. Třeba Augustovi v návalu textových zpráv na mobilu od bývalých spoluhráčů, které už dlouho neviděl.
„Pro mě je to navíc úplně první světová stříbrná, takže super. Když jsem to říkal klukům, byli nadšení,“ chechtal se druhý asistent, legendární Robert Reichel, který během kariéry na koncích turnajů akorát rutinně vyhrával.
Čeští trenéři Pavel Trnka, hlavní kouč Patrik Augusta a Robert Reichel pózují se stříbrnou trofejí za druhé místo na světovém šampionátu hokejistů do dvaceti let.
I on byl součástí realizačního týmu, co v předchozích dvou letech ještě pomohl ke dvěma bronzům. V součtu s druhým místem dvacítky pod vedením Radima Rulíka rozšířil sérii medailových úspěchů na čtyři v řadě. To je víc, než má jakákoli jiná země za posledních pět let.
Zvu vás na Hrad, vzkazuje Pavel juniorům. Jejich návrat se kvůli počasí odkládá |
Otázkou je, jaká je další budoucnost trenérského štábu, rozhodnou pohovory se svazovým šéfem Aloisem Hadamczikem a následný verdikt výkonného výboru. Šéf české střídačky Augusta mu každopádně dává sbohem a vrací se na klubovou scénu.
„Na bilancování jsem ještě mladý, nebo aspoň doufám,“ usmál se holohlavý stratég. „Nikde není napsané, že to je poslední kapitola, jen další sezonu to určitě nebude. Na bilancování nejsem, ale kdyby nám tohle někdo řekl před třemi lety, kdy jsme prohráli první zápas na mistrovství světa se Slováky, nevěříme tomu.“
Stříbrná trofej za druhé místo na světovém šampionátu hokejistů do dvaceti let za rok 2026 patří českým hokejovým juniorům.
Ten nejúspěšnější šampionát si nechal na konec. Byť jak opakovaně zdůrazňuje, on na ledě nebyl a měl jen štěstí na tým, jaký mohl vést.
