Právě Hamara byl tím střelcem, který nedal fanouškům, trenérům ani spoluhráčům vydechnout po vyrovnávací trefě Jiřího Kulicha na 5:5.
Nerozhodný stav trval jen patnáct vteřin, než devatenáctiletý obránce svižnou střelou od modré čáry překonal brankáře Kokka pošesté.
„Určitě můj nejdůležitější gól v kariéře. Po něm přišla obrovská euforie a nadšení,“ popsal trefu.
Český obránce Tomáš Hamara oslavuje vítězný gól v utkání o bronz na mistrovství světa juniorů, vydává se za ním i kapitán Jiří Kulich (25).
Hamara byl se sedmi body v sedmi zápasech nejproduktivnějším českým obráncem, druhým na celém turnaji.
Zahrál si už na třetím juniorském šampionátu. Třikrát hrál o medaile, minulý rok získal stříbro, tentokrát se radoval z bronzu.
Dají se obě medaile nějak srovnat?
Je to odlišné. I loni jsme měli ze stříbra radost, ale spíše v nás převládaly negativní emoce, protože jsme prohráli finále, navíc v prodloužení. To nás hodně mrzelo, naopak tento rok jsme zakončili turnaj výhrou. Navíc jak jsme zápas dokázali otočit, o to větší má tato medaile cenu.
Bronzoví junioři se vrátili domů. Oslavy jsme si užili víc než loni, říká Šapovaliv |
Stihl jste už vstřebat všechny emoce?
Já osobně pořád nemůžu věřit tomu, co se v zápase s Finy stalo. Jsme moc šťastní.
Jak jste bronz oslavili?
V kabině jsme si trošku připili, udělali si pár fotek a tak dále. Pak jsme se přesunuli na hotel. Sobota už byla především o odpočinku.
Vzpomínali jste před duelem o bronz i na prohraný zápas se stejným ročníkem Finů na šampionátu osmnáctek, shodou okolností také v zápase o třetí místo?
Jo, o tom jsme přemýšleli. Chtěli jsme Finům porážku vrátit a jsme moc rádi, že se nám to podařilo. I tentokrát v týmu byli asi čtyři kluci, se kterými jsem hrával v Tappaře. Pro mě osobně byl zápas speciální, protože jsem ve Finsku čtyři roky žil a většinu týmu jsem znal.
Český obránce Tomáš Hamara a útočník Jiří Kulich (vpravo) se loučí s juniorskou kategorií bronzovou medailí.
Na jaký okamžik budete z turnaje nejraději vzpomínat?
Těch momentů jsme prožili několik. Třeba přejít ve čtvrtfinále přes Kanadu bylo nádherné. Ale pro mě osobně to bude asi poslední třetina proti Finům, to je vskutku nezapomenutelný zážitek.
Bronzem se loučíte s juniorskou reprezentací.
Je takové smutné, že to končí. Den před zápasem jsem nemohl moc spát, protože jsem pořád přemýšlel, že je to konec hezkých let. Takhle se s kluky už bohužel nikdy nesejdeme. Jsem moc rád, že se nám povedlo vyhrát, protože na tohle nikdy nezapomeneme. Doufám, že se potkáme třeba v seniorské reprezentaci.
