Idalského jste měli v hledáčku už v roce 2022, co nyní rozhodlo?
Když jsme angažovali Carlu jako hlavní trenérku, měli jsme ho v rámci pohovoru. Je to pro mě známá tvář. Co rozhodlo? Asi i naše zkušenost. Trošku se nám situace za čtyři roky změnila. On je velmi klidný, rozvážný. Asi to aktuálně potřebujeme. Situaci týmu vnímá trošku víc z výšky. Náš velký cíl je udělat úspěch za čtyři roky na olympiádě, ne instantně hned v listopadu na mistrovství světa, ale jít krok po kroku. A pracovat s padesáti plus hráčkami, které máme. Mít plán, který nám dokáže vytvořit nejlepší možnou skupinu pro olympiádu 2030.
Carla MacLeodová (44) Bývalá kanadská obránkyně získala jako hráčka dvě olympijská zlata (2006, 2010) a titul mistryně světa. Po konci kariéry se vydala na trenérskou dráhu a v roce 2022 převzala českou reprezentaci. S ní dvakrát vybojovala bronz na mistrovství světa a pomohla týmu zařadit se mezi světovou špičku, po vypršení kontraktu skončila v květnu 2026. Brian Idalski (55) Americký trenér má zkušenosti z univerzitního hokeje i ženských profesionálních soutěží. Se Shenzhen Vanke Rays získal dva tituly v ruské lize a v roce 2022 vedl čínskou reprezentaci na olympijských hrách v Pekingu. Český tým převzal po Carle MacLeodové s cílem posunout ho k olympijskému úspěchu. Zároveň povede univerzitní tým Syracuse. |
Mluví o tom, že chce rozšiřovat základnu a posouvat generace U16 a U18. Souzníte v tom?
Potřebujeme koncepční práci v rámci celého ženského hokeje. Potřebujeme konkurenceschopnost, to nám bude dlouhodobě sbírat ovoce. Nemůžeme sázet na to, že zrovna máme talentovanou generaci hráček a že tak to půjde pokaždé. Takhle to nefunguje. Práce musí mít hlavu a patu a myslím si, že on je natolik zkušený, že to zvládne. Hodně času strávil v univerzitní NCAA v Americe, kde jsou čtyřleté programy. Pracuje s mladými hráčkami, současně s více zkušenými. Aktuálně to sedí tomu, co náš program vyžaduje. Věřím, že to byla dobrá volba. Dodá nám klid.
Jak do toho zapadá nový šéftrenér Ivo Mocek?
Já mám z Iva velmi dobrý pocit. Obrovská zkušenost, korektní člověk, na české prostředí velmi slušný. Ivo je moderně smýšlející trenér, pracovitý. Bude chtít spolupracovat s klubovým prostředím i napříč reprezentacemi. Doufám, že on bude to měřítko, které bude know how posouvat na všechny strany.
Jaké budete mít po změnách cíle pro mistrovství světa?
Vždycky nejvyšší, ta ambice tam je. Chceme hrát o medaile, porážet Ameriku a Kanadu. Hlavní cíl se nemění, ale mění se asi to, že radši než teď bychom měli medaili na krku za čtyři roky.
Šampionát se uskuteční v netradičním, listopadovém termínu. Jak to vnímáte?
Je to zvláštní, listopad nepatří k vrcholům hokejové sezony, spíš naopak. Je to téma, které jsme probírali tři roky napříč mezinárodním hokejem. Jde o politické, byznysové rozhodnutí, které my úplně nemůžeme ovlivnit. Musíme na něj jen dobře reagovat. A kdo na to zareaguje nejlíp, bude na koni. Nesmí nás to svazovat, musíme udělat maximum, aby holky byly připravené. Samozřejmě problém je, že každá soutěž začíná trošku jinak. V Evropě nám holky hrají od září, ale v zámořské PWHL za sebou nebudou mít ani jeden soutěžní zápas. Tuhle skládačku dát dohromady bude oříšek, ale věřím, že se s tím popereme.
Chci konkurovat Kanadě a USA! Hokejistky vstoupily do sebevědomé éry Idalského |
Jak?
Výrazně se změnil mezinárodní kalendář, posunuly se nám všechny akce před mistrovstvím světa. Máme tři velké turnaje, v srpnu Švýcarsko, následuje Finsko na přelomu září a října a těsně před šampionátem je Švédsko. Na každém turnaji máme tři zápasy, nálož zůstává téměř stejná, ale v menším časovém horizontu. Bude to náročné, holky jsou profesionálky, připraví se maximálně. Ale obava, že hráčky z PWHL žádné zápasy mít v nohách nebudou, je na místě.
Nechystáte pro ně společný kemp?
Je to v našem hledáčku. Už loni jsme jim zařizovali tréninky v užší skupině. Je to něco, co dělají chlapi v Říčanech, kde trénují hráči NHL za podpory reprezentace. Pro nás by bylo super, kdyby si je i české mateřské kluby vzaly pod křídla. Vím, že některé holky trénují na Slavii. Když se má holka kam vracet a ještě může trénovat s kluky, je to pro ni skvělé.
A co uvolňování hráček ze zámoří na šampionát?
Jediný problém je NCAA, což se nás týká výrazně. Nechce na to moc přistoupit, hráčky typu Adélka Šapovalivová, Tereza Plosová, Anežka Čabelová nebo Michaela Hesová, tam může nastat problém. Je to o komunikaci, kterou budu mít se školami a trenéry.
