Jenže Hamrlíka teď trápí zraněné koleno, kvůli němu už dva týdny nehraje a další ještě hrát nebude.
Jak to s vaším zraněním vypadá?
Lepší se to. Týden jsem nemohl nic dělat, ale už tři dny jezdím na kole. Ani necítím bolest. Ovšem bruslit začnu asi až za dva týdny.
Jak jste se vůbec zranil?
Hned při prvním střídání v New Jersey. Rozehrával jsem puk u mantinelu, soupeř mě trefil kolenem do kolena a já navíc zezadu zasáhl mantinel. Bylo to, jako kdybych se dostal do svěráku. Natrhl jsem si vnitřní vazy v pravém kolenu.
Není kvůli tomu ohrožen váš případný start v Turíně?
Doufám, že ne. V půlce ledna bych mohl začít hrát.
To je poměrně pozdě. Byl byste zklamaný, pokud byste zůstal doma?
Opravdu teď přemýšlím spíš o tom, abych si dal koleno do pořádku. Ale strašně rád bych na olympiádě hrál. Věřím, že pokud se vyléčím a budu hrát tak jako na začátku sezony, trenér mě vezme.
Sice nemůžete hrát, ale ve vánoční době máte aspoň volnější program.
Všichni si myslí, že při zranění máte spoustu volna, ale tady je to naopak. Spoustu času trávím v kabině s kondičním trenérem a pořád makám. Třeba v den zápasu musím trénovat ráno, pak se dívám na hokej v kabině a pak musím jezdit třeba třicet minut na kole. Je to dřina, proto jsem nikdy nechtěl být zraněný.
Až do zranění jste byl nejproduktivnějším bekem Flames. Letního přesunu z Islanders asi nelitujete, že?
Nemůžu si na nic stěžovat. V každém zápase jsem strávil na ledě víc než dvacet minut, trenér mě nasazoval na přesilovky i oslabení. Začátek sezony nám jako týmu nevyšel, ale pak jsme se docela rozehráli.
Jak jste vnímal případ Jiřího Fischera, který má potíže se srdcem?
Všichni hokejisté z toho byli vedle. Hlavní je, že Jirka už se cítí líp. Doufám, že se uzdraví. Hokej stojí v této záležitosti na druhé koleji.
20. prosince 2005 4:00
