„Splněný sen, teď se chci v týmu usadit,“ vyhlíží 23letý zadák kemp.
Z volejepodcast iDNES.cz |
Velké životní dobrodružství si užívá vyslanec olomouckého hokeje naplno. Od sedmnácti hrál pravidelně v extralize, za což nepřestane být Moře vděčný, i když jej poněkud překvapilo, že mu nenabídli dlouhodobější kontrakt, a tak se mohl upsat Jukuritu.
„V Olomouci byla rodinná atmosféra, super parta, ale jsem rád, že jsem udělal krok z Olomouce, osamostatnil se, vystoupil z komfortní zóny. Táta měl možnost odejít, neudělal to a zůstal v extralize celý život. Neříkám, že je to špatný, ale já si chtěl dokázat, že můžu hrát v lepších ligách,“ připomíná kariéru otce Lukáše, který nakoukl do reprezentace a je extraligovým šampionem.
Galvas mladší nezapomene, jak v extralize čelil s Olomoucí tátovi, jak jej obral opuk u hrazení, jak dal jeho Třinci gól. „Měl jsem v hlavě, ať ho někdo z týmu nesešrotuje. Divný pocit.“
Jakub Galvas a jeho otec Lukáš Galvas
Ve Finsku pomohly dřevěné haly
Mnohem lepší bylo, když táta přestoupil do Olomouce a hráli spolu v jedné obraně, což je rarita napříč hokejovým světem. Neoslovovali se táto a synu, ale Galus - Galus. Najednou poznával, jak je přísný otec zábavným parťákem v zatuchlé kabině plné propocené výstroje.
„Byla super zkušenost poznat tátu zase jinak, jak házel v šatně vtípky, tak jsem ho nikdy neznal. Hrozně si toho vážím. Doma byl vždy zásadový, v šatně uvolněnější.“
Dva roky ve Finsku mládence zocelily, dospěl a navykl rychlejšímu stylu hokeje; vosímu napadání neúnavné trojice bruslařů v útočném pásmu. „Ve Finsku se na ledě hodně lítalo, jsou tam mladí hráči, extraliga je chytřejší. Do NHL se každý může dostat svou cestou, ale extraliga je hodně kvalitní soutěž,“ srovnává. „Finsko jsme si velmi oblíbili.“
Růstu nadaného zadáka tuze prospělo, že mohl být na ledě, téměř kdykoli chtěl, a piloval hokejové dovednosti, což v Olomouci, kde chybí druhá hala, nešlo. „Mrzí mě, že v Olomouci nejsou dvě haly, kde by se mohli kluci zlepšovat. V dorostu a juniorce je hodina na ledě daná, pak už přijela rolba, nebyl prostor. I když ve Finsku byly malé dřevěné haly, měl jste kde zlepšovat dovednosti. Užíval jsem si to až moc, až jsem byl unavený.“
Třetí Galvas v reprezentaci?
Osmnáctinásobný český reprezentant věří, že národnímu týmu prospěje finský kouč Jalonen. „Fini jsou jak hodinky, uznávají řád, neuhnou z cesty. Dokážou bránit a pořád hrát stejný systém. Češi jsou kreativnější,“ podotýká. „Zápasy v reprezentaci mi chybí. Slyšet hymnu je hezký pocit. Je skvělé reprezentovat.“
Jakub Galvas v reprezentačním dresu
S partnerkou mají raději přírodu než mrakodrapy z ocele a betonu. Ale v Chicagu si už zvykli, volný čas tráví často u Michiganského jezera.
„Na farmě v Rockfordu to bylo těžší, tam nebylo kam chodit během dne. Kluci se báli chodit ven, stávaly se tam různé střelby,“ líčí. „Ale je sen hrát NHL a je potřeba mu něco obětovat. Z Česka do Finska, teď do Ameriky. Je to šílené dobrodružství.“
Vypadá, jako by v NHL hrál roky. Zelenáč Galvas okouzlil Chicago |
Avšak doma je doma. V Olomouci si s přítelkyní koupili byt a užívají si léto na Hané. „Česko mám ještě radši, než jsem kdy měl. Rodina mi chyběla hodně. Nedokážu si zatím představit, že bych žil v jiné zemi po kariéře,“ říká. „V Americe je hyperkorektnost. Hodně se to řeší.“
Zatím rodina na jeho zápasech v NHL kvůli covidové bublině chyběla. „Večer se ale dívají, hokej má v srdci celá rodina.“
Ostatně po tátovi Lukášovi, jenž po kariéře pracuje v oříškárně, nemá geny pouze Jakub, ale do seniorského národního týmu by to mohl dotáhnout také třetí Galvas - šestnáctiletý Tomáš. Už teď patří do výběru sedmnáctky a jako ofenzivní bek sbírá v Olomouci kupu bodů. „Je nejofenzivnější. Piluje dovednosti, jde mu to,“ chválí mladšího sourozence Jakub.
Nejen jemu radí: „Důležité je mít v hlavě sen a neustále na sobě pracovat i mimo led - myslet na spánek, stravu... Výkony zlepšovat klidně o procento.“
