Do něj NHL vybrala čtyři týmy, tentokrát se nepouštěla do velkých experimentů a vsadila na státní reprezentace. Navíc prakticky jediné, které přicházely v úvahu.
Kanadu, Spojené státy, Švédsko a Finsko. Na kontroverzní Rusy si netroufla a Češi nebo další Evropané by z kapacitních důvodů svůj kádr ani nedokázali složit.
To už ale asi všechno dávno víte.
Zkuste jiný pohled: ne že by snad současná akce byla propadákem, ba naopak. Nejen v zámoří budí hodně pozornosti, na stadiony chodí spoustu diváků a snad nikdo si ani pořádně nevzpomene, že tato akce nahrazuje Utkání hvězd, kam by se hráči s takovým elánem rozhodně nedostavili.
Montrealská aréna Bell Centre během americké hymny.
Ale když se všechna účastnící mužstva Four Nations i s hráči z NHL mají podle prozatímního plánu ukázat i příští rok na olympiádě v Itálii, možná mohli organizátoři okořenit turnaj něčím specifickým.
A proč ne tím, co jim vyšlo před devíti lety. Respektive alespoň z poloviny, pokud bychom soudili dle návštěvnosti jednotlivých zápasů.
Ke čtyřem zemím přidat dva speciální, ale již ozkoušené celky Evropy a zámořských hráčů do 23 let, jehož utkání pokaždé sledovalo fanoušky napěchované Air Canada Centre v Torontu.
Uvítali byste návrat speciálního výběru zámořských hráčů do 23 let na příštím Světovém poháru?
Rázem by nechyběli by Pastrňák, Draisaitl, Kopitar, Josi nebo Nečas, kteří si teď pravděpodobně užívají dovolené. A vedle nich by diváci mohli hltat budoucí hvězdy, co se už teď v několika případech řadí do ligového nadprůměru.
Bedard, Celebrini, Guenther, Cooley, Johnston, Power.
To není zlé, že?
Zkáza NHL. Dvě miliardy v háji, idioti! spílalo se hráčům i šéfům klubů |
K nim přidejte ještě další pětici, která už se na Four Nations ukazuje. Jedná se o tak výjimečné kousky, co se v útlém věku dostaly do kanadské a americké reprezentace.
Na jedné straně Kanaďan Jarvis, na té druhé kvarteto Hughes, Boldy, Faber a Sanderson. Navíc všichni se – s výjimkou Sandersona, jenž naskočil do jediného utkání – už zapsali také do statistik gólem či asistencí.
Jake Sanderson (vlevo) a Brock Faber na tréninku amerických hokejistů.
I kdyby ale „áčkovým“ národním týmům chyběli, trenéři by jistě dokázali vybrat neméně kvalitní zálohy. Naopak pokud by právě tito vyvolení měli spadnout do týmu do 23 let, tvořili by jeho kostru.
Jen si to představte.
Ve středu útoku tři jedničky draftu – Hughes, Bedard, Celebrini – a k nim jedna dvojka (Byfield).
Na křídlech hráči, co plní přední pozice i v klubech: Johnston v Dallasu, Cooley a Guenther v Utahu, Perfetti ve Winnipegu, k nim již zmínění Boldy z Minnesoty nebo Jarvis z Caroliny.
Logan Cooley (vlevo) z Utahu se snaží přibrzdit Connora McDavida z Edmontonu.
Navíc i defenzivně by mladí útočníci obstáli, takoví Byfield, Knies nebo Mercer hrají ve svých týmech pravidelně oslabení.
Snad jediná nedokonalost? Kromě Fabera by měli tvůrci kádru problém najít obránce praváky. Protože Sanderson, Power, Harley, Byram, Hutson nebo Guhle hrají všichni nalevo. A pravděpodobně by kvalitou trumfli Schneidera, Evanse nebo Clarkea.
Tanečník na ledě, co dělí fanoušky. Umí divy, patří k oporám, i tak ho kritizují |
A i brankář Wolf, jednička Calgary, by se v kolektivu Knighta z Floridy a Leviho z Buffala nezařadil do škatulky slabin.
Ať už by vypadala soupiska tohoto týmu sebevíc lákavě, nikdo ji nikdy v praxi neuvidí. I kdyby totiž na příštím Světovém poháru v roce 2028 tým zámořských mladíků vystoupil, v tomto složení už by to nešlo. Těmto hráčům už bude dávno přes 23 let.
Světový pohár od NHL. Bomba! Co když ale ohrožuje Čechy a mezinárodní hokej? |
Navíc komisionář NHL Gary Bettman před týdnem oznámil, že se na příštím Světovém poháru představí minimálně osm týmů, půjde ale o jednotlivé země a speciální výběry se mezi nimi nevyskytnou.
Jestli vás tedy zápasy mladíků na Světovém poháru před devíti lety bavily, pusťte si je ze záznamu nebo alespoň projeďte sestřihy.
Protože se zdá, že je v blízké budoucnosti živě jen tak neuvidíte.
