Hokejoví „vrahouni“ si formu ze šampionátu přenesli i do Kelowny, Čihař se dokonce mohl pyšnit titulem nejužitečnějšího hráče turnaje, který získal jako první Čech v historii.
„Vůbec jsem to nečekal. Když se ozvalo číslo patnáct, myslel jsem si, že to bude Švéd Stenberg. Bez kluků a podpory týmu, trenérů a všech by se mi to nikdy nepovedlo,“ poděkoval svým spoluhráčům v rozhovoru pro web karlovarské Energie, kde z něj vybrousili drahokam a odkud se odrazil k nováčkovské smlouvě s Los Angeles Kings v NHL.
Čihař starší o synovi: Ve Varech dřel jako Rus. Přečetli ho Patera s Moravcem |
Finálová porážka od Švédů útočníka už přebolela. „S odstupem několika dní si myslím, že jsme podali vážně výborný výkon a ukázali jsme českému národu i celému světu, že náš hokej jde nahoru,“ cítí Čihař. „Byli jsme rádi za neskutečnou podporu od fanoušků.“
Na šampionátu patřil mezi české tahouny, což mu pomohlo i pro misi s Kelowně. „V nároďáku jsem měl úplně jinou roli než ve Varech, což chápu, když jsem mladej. Ukázal jsem i svou druhou stránku, tu ofenzivnější, co ve mně je. Patřil jsem k lídrům, důvěra mi prospěla víc, než kdyby se ode mě čekalo jen bránění a sem tam nějaký bod,“ těší Čihaře, který si na mistrovství zapsal 12 kanadských bodů (4+8).
Produktivitu má i v Kelowně v soutěži WHL: pět zápasů, pět asistencí. Ideální entrée. „Těší mě to. Reprezentace mi nástup do nového týmu ulehčila, neměl jsem v sobě stres ani nervozitu z toho, jak se bude dařit,“ líčí česká hvězdička. „Kanadský styl nahoru dolů mi vyhovuje, liga je hodně bruslivá. Snad to takhle půjde dál a přidám třeba i nějaký gól,“ mrkl.
POHLED: Juniorské medaile jsou skvělé. Ale hvězdy Česko hledá dál. Nevychovává je |
V kanadském působišti si ho hned dobírali za vyřazení Kanady v semifinále turnaje, ke zkáze javorových listů přispěl dvěma góly. „Nějaké narážky v kabině Kelowny byly, ale kluci jsou výborní. Snaží se mi se vším pomáhat, dobře nás přivítali.“
Když středoškolák postup zpečetil do prázdné branky, drcnul do Tije Iginly, svého nynějšího spoluhráče. „Hned jsme si to poplácání vyříkali, i když poplácání to nebylo,“ řehtá se Čihař. „Já byl v takové euforii, že jsem ho chtěl jen odstrčit, aby nedošlo k většímu kontaktu, a hned jít slavit. Bavíme se v pohodě, žádná zlá krev!“
V týmu Kelowny nastupoval s Poletínem, než se parťák zranil. „Výborně nám to klape,“ pochvaluje si souhru. „Ze šampionátu jsme se s Tomášem přesunuli hned sem, v jednu ráno jsme přijeli a ještě ten den večer jsme hráli zápas. Bylo to tak rychlé, že jsem ani neměl trému.“
Kanada se nás začíná bát, míní medailista Fibigr. U hokeje zůstal díky rodičům |
Po stříbrném opojení se Čihařovi ozvali jak Králové z Los Angeles, tak karlovarská Energie.
„Kings volali hned po finále, že se nemáme za co stydět a že jsme odvedli neskutečnou práci,“ slyšel chválu osmnáctiletý český hrdina. „Kontaktovali mě taky kluci z Karlových Varů. Ozval se mi celý tým a gratulovali mi. Je hezké, že si takhle vzpomněli. Já je taky sleduju a jsem rád, že jsou v první šestce. A doufám, že jim sezona dopadne ještě líp.“
