Pohár mu do ruky předal jako pátému český parťák Tomáš Nosek. V týmu se totiž domluvili, že po finském kapitánovi Aleksanderu Barkovovi zvednou Stanley Cup nad hlavu nejdřív hráči, kteří ho ještě nikdy nezískali.
Nejen to dokazuje, jak si Panthers váží každého člena kabiny.
Devětadvacetiletý Vaněček, veterán, jak píší v zámoří, se dočkal pocty už po pátém finálovém zápase. Když se Florida dostala do trháku na 3:2, právě on mohl zasadit symbolický puk na nástěnku. Patnáctý ze šestnácti potřebných k tomu, abyste se stali šampiony NHL.
Pusa pro spoluhráče, pak oslavy s rodinou. Nosek s Vaněčkem se shodují: Neskutečné! |
„Za to, že je skvělým spoluhráčem, co maká naplno každý den,“ pronesl útočník Jonah Gadjovich přede všemi.
Není to tak dávno, kdy Vaněček procházel neveselými štacemi. Na Floridu se dostal teprve v březnu po výměně ze San Jose. Šel za levno, Sharks se předně rádi zbavili platové zátěže 3,4 milionu dolarů. Vysvobodili ho z marasmu západního pobřeží Spojených států, ze šestnácti zápasů tam zvítězil jen třikrát, s týmem se potupně krčil na dně konference.
Obdobně jako o rok dřív s New Jersey Devils, kde si alespoň zachoval pozitivní bilanci vyhraných a prohraných zápasů (17–12), ale třeba v očích reprezentačních koučů nebyl variantou.
Prevíti, zničená opora i probuzený střelec. Kdo táhl Floridu za dalším Stanley Cupem? |
Možná i kvůli pověsti gólmana vhodného pro slabší tým v základní části, který ale pravidelně v play off vyhoří. Nejdál se dostal s Devils v roce 2023, předtím párkrát ochutnal atmosféru vyřazovací fáze s Washingtonem. Výsledkem je nepěkná úspěšnost zákroků 83,4 procenta.
Přesto na něj Florida vsadila jako na pojistku. Ze všech myslitelných možností, které se v dalších jedenatřiceti klubech nabízely.
Snad i kvůli pohodové nátuře, díky níž mohli věřit, že Vaněček bude především vděčný a nezatopí neotřesitelné jedničce Sergeji Bobrovskému. „V naší kabině uznáváme každého za poctivou práci. Někteří sice nemůžou hrát a slavit na ledě, ale jsou zásadní součástí týmu a jeho tváře,“ říká kouč šampionů Paul Maurice.
Právě do téhle skupiny řadí Vaněčka.
Jednu stopu ale český gólman na ledě v play off přece zanechal. Vlastně úsměvnou. Při rozbruslení před zápasem si ho díky tomu kamery vždycky našly. Brankář Edmontonu Stuart Skinner pravidelně trávil rozcvičku na půlce hřiště s pohledem upřeným na soupeře.
A tak se Vaněček rozhodl dělat to samé přímo před Skinnerem. Postavil se mu do výhledu metr od obličeje, házel pohledy, snad i něco tu a tam prohodil. Před čtvrtým duelem mu za to šel vyčinit Skinnerův náhradník Calvin Pickard, což fanoušky u obrazovek bavilo.
Na otázky pak Vaněček odpovídal s potutelným úsměvem.
„Je to jen moje rutina,“ bránil se.
Odkdy? „Od téhle série...“
Jestli to Skinnera dokázalo rozhodit? Hokejisté při hře využijí každé příležitosti. A odpovědí snad může být, že Stanley Cup slaví Florida, nikoliv Edmonton.
A Vaněček, kterému v NHL končí smlouva. Teď bude hledat novou.
