Jméno pětasedmdesátiletého bývalého československého kanonýra vyslovil v úterý Lanny McDonald, nositel asi nejproslulejšího hokejového kníru a šéf Hokejové síně slávy (HHOF), jež sídlí na Yonge Street v Torontu. „Byl prvním sportovcem z východoevropské komunistické země, který emigroval do Severní Ameriky, aby se stal hokejovým profesionálem.“
Při představení nováčků, již se 18. listopadu slavnostně přidají ke 280 dosud uvedeným někdejším výtečným hráčům, byl Nedomanský největším překvapením.
Pro něj, Haley Wickenheiserovou, Guye Carbonneaua a Sergeje Zubova podle pravidel hlasovalo nejméně 14 z 18 členů přijímací komise, v níž sedí třeba Ron Francis, Igor Larionov, Jari Kurri, Anders Hedberg nebo Bob Clarke.
Jeho vyznamenání znamená průlom v politice HHOF, dosud zahleděné především do National Hockey League. Kromě výjimečných počinů z nejprestižnější soutěže na světě ohodnotila pouze šest hvězd mezinárodních akcí žen (Wickenheiserová bude sedmá) a tři sovětské reprezentanty, kteří se zaskvěli v kultovní Sérii století proti Kanadě v roce 1972 – Valerije Charlamova, Vladislava Treťjaka a Alexandra Jakuševa.
Především mladší zámořští fanoušci se nyní ptají: Kdo je ten Nedomanský? A proč právě on?
Vždyť za Detroit, New York Rangers a St. Louis nastřílel pouze 122gólů, nezískal Stanley Cup ani žádnou osobní cenu. Čekalo se, že tradiční zvací telefonát potěší spíš borce, kteří teprve nedávno ukončili skvostné kariéry – Vinnyho Lecavaliera či Patrika Eliáše.
Znalejší příznivci hokejového dějepisu ovšem vědí, proč se Nedomanský po Dominiku Haškovi stal druhým českým rodákem přijatým mezi honoraci.
Zářil v bratislavském Slovanu i národním mužstvu. Po útěku skrz železnou oponu v létě 1974 se prosazoval ve WHA i NHL. Do penze se odebral až v požehnaných devětatřiceti letech.
Ladného bruslaře a famózního střelce v plné síle přirovnávali k Philu Espositovi. Patrně by se zařadil mezi celebrity NHL, kdyby do ní přišel dřív než ve třiceti.
Znalci jej oceňují jako odvážného pionýra, jenž se v Kanadě a USA hbitě přizpůsobil odlišnému stylu hry a života. „Nedomanský je mezi nově přizvanými příjemným překvapením,“ napsal znamenitý calgarský reportér Erik Duhatschek pro stránku The Athletic. „Síň trochu zaplnila mezeru po dříve přehlížených zahraničních mistrech.“
Už před časem se objevily návrhy, že by se HHOF mohla víc podívat do Evropy. A že by si místo v ní zasloužili například Ivan Hlinka či Robert Reichel, jenž se kromě velmi slušného působení v NHL zaskvěl na olympiádě v Naganu a posbíral tři tituly světového šampiona.
Bylo by stylové, kdyby se Nedomanský i v tomto ohledu stal průkopníkem.
