Co vám v těch prvních telefonátech říkali?
Nikdo nic pořádného nevěděl. Zrovna ho vezli do nemocnice. Jen jsem se dozvěděl, že Jirkův stav je stabilizovaný a že si ho nechají dva dny ve špitálu na pozorování.
Byla sice hluboká noc, ale už jste toho asi moc nenaspal, že?
To ne. Až asi v půl sedmé mi volal sám Jirka.
Uklidňoval vás?
Už jen to, že jsem s ním mluvil, mě uklidnilo. To je jasné.
Víte, co s ním bude dál?
Prosím vás, stalo se to před chvílí. Nedokážu na to opravdu nic říct.
Se srdcem měl problémy už dřív.
To máte pravdu. Před pár lety měl na EKG mírnou odchylku od normálu. Ale směl s tím hrát. Než se rozeběhla tahle sezona NHL, byl na extra vyšetřeních na novém typu EKG, který snad mají jenom v americkém Michiganu. Nenašli nic špatného. Řekli, že Jirkovo srdce je v pořádku.
Takže on sám nic nezanedbal?
Pozor – já myslím, že v tom nikdo nic nezanedbal.
Ale co ten dřívější nález? Docházel váš syn k lékaři?
Teď už vůbec ne. Proč taky? Vždyť mu před sezonou řekli, že je v pořádku. Problémy neměl ani jako malý kluk. V životě nic. Až do těch zvýšených hodnot před třemi roky.
Nebude teď riziko, pokud by chtěl dál pokračovat v kariéře?
To rozhodně.
Je to hokejový fanatik, vypracovaný atlet. Umíte si vůbec představit, že by se, nedej bože, musel bez hokeje obejít?
Prosím. Je to hrozně živé. Nechci dělat žádné závěry.
|
Fischer: hokejový fanatik a dříč Byla to docela komická situace. Rozezlený kanadský centr Smyth zběsile osekával hokejkou nohy českého obránce. Jiří Fischer nad ním ale jen klidně stál. Česko vedlo ve finále mistrovství světa 3:0 a Fischer byl kousek od splnění snu. „Možná jsem jako jeden z mála slavil bez alkoholu,“ říkal pak. Pětadvacetiletý obránce je vzorem hokejového profesionála a zarputilce. „Je profík se vším všudy. V přístupu k vlastní hře, přípravě, tréninku, kondici, výživě. Kolikrát je sám k sobě kritický víc, než by musel,“ říká Fischerův agent Rudolf Crha. Fischer nepije alkohol. Čte knížky o zdravé výživě, kterými se řídí. Dře. Z mizerného bruslaře se proměnil v dobrého. Když protrpěl většinu sezony bez hokeje kvůli zranění kolena, začal cvičit jógu. V přípravě boxuje. Říkalo se o něm, že pod činkou snad i spí. Vypracovanou postavou si získává respekt u soupeřů. Dokáže s nimi rozbít plexisklo a usadit je tvrdou ranou pěstí. „Hokej je přece kontaktní sport. To je na něm jedna z nejhezčích věcí,“ říká. Kvůli krosčeku na soupeře Westlunda z Caroliny však přišel před třemi lety o rozhodující zápas finále Stanley Cupu. Přitom mluví docela plaše. A někdy nemluví vůbec. Publicitu nemá moc rád. „Někdy je to až na škodu. Ale je to jeho výrazný rys. Je to neskutečně skromnej kluk,“ říká Crha. Hokejem Fischer žije. Zná jeho historii, osobnosti, sleduje dění. Tušíte, kolik hráčů draftovalo Colorado v prvním kole v roce 1998? On ano. V juniorských týmech sbíral dost bodů, ale stal se z něj obranář. NHL poprvé okusil v sezoně 1999–2000. V týmu Detroitu založeném na zkušených hráčích se učil a prosadil. Právě ve vítězném roce 2002 v přípravném kempu jeden z testů ukázal, že jeho srdce není úplně normální. „Nebyl jsem tím vystrašený. Bál jsem se, že už nikdy nebudu moct hrát hokej,“ řekl Fischer. |
