Jak s odstupem času hodnotíte špatný vstup do sezony?
Nebylo to jednoduché. Nejenže jsme prohrávali, dvě desítky v řadě byly pořádná rána. Naštěstí jsme se z toho trochu dostali, začali hrát lepší hokej a vyhrávat. Výsledky už vypadají mnohem lépe a doufám, že už je to snad za námi. Nikdo na to nebude vzpomínat hezky.
Ocitli jste se po debaklech od Pittsburghu a Vancouveru na dně?
Snažili jsme se to tak nevnímat, protože sezona je hrozně dlouhá. Vyspíte se, máte trénink a hned další zápas, pořád se musíte připravovat. Člověk si říká, co bude dál, protože přece nemůže dostat znovu deset, to už nejde. Přišlo za námi vedení, generální manažer k nám promlouval. Říkal, že prohrát o gól a bojovat do konce je jiné, než když jsme jim to takhle darovali.
Zmar a ostuda. San Jose trpí, fanoušci se ptají: Neprospěl by nám sestup?![]() |
Teď je nálada v kabině lepší?
Mnohem! Samozřejmě bychom chtěli vyhrávat více zápasů, ale porazili jsme plno dobrých týmů. A když ztrácíme, makáme do poslední minuty. Nejsou to takové dardy, kdy jsme věděli v polovině zápasu, že je hotovo.
Jak vnímáte svou roli, když se tolik nedaří? Cítíte tlak?
Očekává se, že tým povedu a pomůžu mladším klukům. Myslím si, že se mi to oproti předchozím rokům daří lépe. Když jsem přišel já, pomáhali mi jiní, chtěli mě na ledě zlepšovat. Snažím se dělat to stejné. Jsem tu jako jeden z nejdéle působících hráčů, chci pro kluky dělat maximum.
Pozici lídra jste převzal po osobnostech, jako byli Thornton, Marleau či Burns. Co jste si od nich vzal?
Že hokej není jen o dovednostech na ledě, ale také o práci mimo něj. Musíte být vůdce, říct něco v kabině, když se vyhrává i když se nedaří. Snažit se tým povzbudit, seřvat, zkrátka cokoliv, co je potřeba. A do toho se sám zlepšovat.
Musel jste na začátku sezony zakřičet v kabině?
Skoro po každém zápase, někdy i během nich. Začátek byl těžký, občas bylo potřeba kluky i uklidnit nebo povzbudit. Jako lídr musíte najít mezi vším ideální rovnováhu, což někdy není úplně snadné, ale snažím se.
Jaká slova jste volil v období největší krize?
Hodně jsme si vynadali. Po druhé desítce jsem snad všechny poslal do posilovny. Protože když nechceme hrát na ledě, musíme aspoň makat mimo něj. Po zápase je někdy dobré se vyřvat, ale další den se zase musíte připravit a všechno hodit za hlavu.
Poslední dobou se vám daří táhnout tým i bodově. A to vás trápily problémy s ledvinami, že?
Je příjemné dát nějaké góly. Ledviny mě trápily, ale už je to za mnou. Cítil jsem to ještě tak týden po operaci. Když jsem hráli proti Islanders, vyčůral jsem během první třetiny kousek kamene. Ale pak jsem dal hattrick, takže bolest byla mnohem menší.
Po hlavě! Hertl zažil dobrodružství ve Slovinsku. Mrzí ho ztráty, ale neskuhrá![]() |
Vnímáte, že pomalu míříte mezi legendy Sharks?
Posledních pár let trochu ano. Fanoušci mě mají rádi, pro tým dělám maximum a organizaci se snažím vrátit všechno, co mi dala. Mám to tu strašně rád, chci pomoct k tomu, aby se všechno otočilo směrem k lepšímu.
Jaké máte nyní ambice pro zbytek ročníku?
Chceme vyhrát co nejvíce zápasů, aby byla co nejlepší nálada. Každý si chce v kabině pustit písničku, zasmát se, ne se pořád v něčem utápět. Za chvíli tu máme polovinu sezony, zápasů je ještě dost.
Máte představu o plánech organizace? Vše nasvědčuje kompletní přestavbě.
Vypadá to tak, ale přesně nevím, co je v průběhu sezony ještě v plánu. Než se nadějeme, bude uzávěrka přestupů, můžou přijít změny. Ale noví kluci odehráli několik dobrých utkání, myslím si, že by se to brzy mohlo začít zlepšovat.
Už nejsme poslední! Hertl hattrickem vytáhl Sharks ze dna: Mám z týmu radost![]() |
Řeší vedení směřování organizace i s vámi? Můžete do toho mluvit?
O něčem se bavíme, ale o hráčích ne. Nový generální manažer je tu teprve lehce přes rok. Nejsme ve snadné situaci, dlouho jsme bojovali o Stanley Cup a obětovali hodně voleb v draftu. Spousta hráčů musela pryč, aby tu mohli zůstat tahouni jako Thornton, Pavelski, Karlsson.
Jedním z nováčků je i Filip Zadina. Jak zatím hodnotíte jeho angažmá v San Jose?
Byl skvěle připravený na kempu, ale začátek sezony jsme měli takový, jaký jsme měli. Všichni různě létali sestavou, pak měl smůlu a zranil se. Mně osobně se líbí, bojuje, nevzdává se. Poslední zápasy mu navíc přibyly nějaké nahrávky, je připravený a říká si o větší roli.
Máte v hlavě účast na nadcházejícím mistrovství světa v Česku?
Samozřejmě to vnímám, ale máme před sebou ještě padesát zápasů. Teď chci v každém z nich podat co nejlepší výkon, pak se uvidí, jestli budu zdravý. Pokud o mě bude zájem, rád přijedu.
Jak si během sezony stíháte užívat rodinný život?
Starší syn se vrhl na hokej, skoro nic jiného neděláme. Přijdu domů a čeká na mě s hokejkou. Když jde na zápas, sleduje úplně všechno. Na rozbruslení hážu fanouškům puk, takže i doma musíme hodit puk. Po každém gólu si jde sednout, napít se, musíme si plácnout. Všechno opakuje. Na ledě to bylo dobré, pak mu chvíli vadila výstroj, teď zase jsme byli na ledě znova. Hokej ho baví hodně, ale hraje i fotbal.
Když jste teď dvojnásobným tatínkem, chce se vám jezdit na delší tripy po venkovních zápasech?
Někdy je příjemné se vyspat, ale teď to bylo náročné. Byli jsme čtrnáct dní pryč, tříletý Tobík mi volal a ptal se, kdy se vrátím. Ještě to úplně nechápe, občas je na mě i naštvaný, že nejsem doma. Proto obdivuji manželku, která se o ně pořád stará. Promeškal jsem třeba jejich besídku, ale s tím člověk nic neudělá a snaží se jim to vrátit, když je doma.
Jak se těšíte na Vánoce?
Hrozně moc, Vánoce miluju! Je super, že každý tým má od NHL minimálně tři dny volna. Můžu zrelaxovat, dám si cukroví, řízek se salátem, pustí se pohádky. Ale hlavně se hrozně těším, že budu tři dny doma s rodinou.