Michael Frolík (čelem) z Calgary přijímá od spoluhráčů gratulace ke gólu v...

Michael Frolík (čelem) z Calgary přijímá od spoluhráčů gratulace ke gólu v zápase s Arizonou. | foto: AP

Frolík o letité přezdívce, herním stylu i šancích českých hráčů v NHL

  • 1
Od dětství na ledě převyšoval své vrstevníky a už v 16 hrál extraligu za Kladno. Čtyřikrát nastoupil na mistrovství světa do 20 let. Když útočníka Michaela Frolíka v roce 2006 v prvním kole draftovala Florida, měl se stát novou českou ofenzivní hvězdou v NHL.

„Vždyť je to Baby Jágr," přezdívali mu příznivci. Frolíkova ofenzivní produkce se ale po dvou letech na Floridě zasekla a přišla výměna do Chicaga.

„V dětství jsem skoro jako každý malý hokejista chtěl být jako Jágr. Tu přezdívku jsem ale nikdy nebral zas tak vážně. Bylo to hezké slyšet, ale říkalo se to v té době snad o každém druhém talentovaném hráči u nás,“ vzpomíná Frolík.

Po přechodu do elitního týmu NHL se český šikula v obrovské konkurenci neztratil. Naučil se bránit a stal se z něj expert na oslabení, se kterým do té doby téměř neměl zkušenosti.

Dnes devětadvacetiletý útočník patří v celé soutěži k nejlepším hráčům při nevyrovnaném počtu hráčů na ledě. Nepatří ale pouze mezi bojovníky, se spoluhráčem z Calgary Mikaelem Backlundem je velkou hrozbu pro obranu soupeře.

Jak vzpomínáte na tu herní proměnu v Chicagu?
Nejdřív to nebylo moc příjemný. Přišel jsem o čas na ledě, neměl v týmu tak velkou roli. Musel jsem si na to zvyknout. Když se na to dívám zpětně, tak myslím, že mi to hodně pomohlo. Naučil jsem se hrát oslabení, které jsem předtím nikdy nehrál. Dovolím si dokonce říct, že mi to prodloužilo kariéru. Když máte střelce a přestane dávat góly, tak je odepsaný. Já jsem teď daleko variabilnější a to by mi mohlo pomoci i v budoucnu.

Při letošním play-off jste si zranil zápěstí. Jak to s ním vypadá?
Měl jsem měsíc volno, ale bolest v zápěstí pořád cítím. V dalších dnech půjdu za panem profesorem Kolářem. Chtěl po mně ještě snímky z Calgary a uvidíme. Snad to bude pozitivní a nebude potřeba nějaký zákrok.

Jak hodnotíte sezonu Calgary Flames?
Měli jsme nové trenéry, nové brankáře. Hodně se toho změnilo. Naštěstí k lepšímu. Nevyšel nám sice vůbec začátek, muselo si to sednout. Vyhráli jsme snad jen dva zápasy z prvních deseti. Pak jsme měli sérii, kdy se začalo dařit. Bohužel play-off nebylo dobré. Na Anaheim mám smůlu, už s Winnipegem jsme od nich dostali 0:4 na zápasy. Na druhou stranu máme ještě mladé mužstvo a snad se z toho poučíme.

Calgary se na Anaheim roky nedaří. Probírali jste to v kabině často, nebo tu bilanci hlava potlačí?
Já jsem tam teprve druhou sezonu. Hráči, kteří jsou v Calgary dlouhou dobu, to samozřejmě v hlavách mají. Ta bilance je opravdu hrozivá. Snažili jsme se na to nemyslet. Zahráli jsme tam dobře, vedli a vždycky to na konci utkání ztratili. Spadl nám tam nějaký náhodný gól, jako by to tam pro nás bylo opravdu zakleté. Doufejme, že to dokážeme brzy zlomit.

To by chtělo. V rámci divize na ně můžete v play-off narážet každý rok.
Právě, hrajeme s nimi často. Není příjemný mít s někým takovou bilanci. Dokonce si pamatuji, že v loňské sezoně jsme v Anaheimu vedli dokonce 4:1 po dvou třetinách a stejně jsme nakonec prohráli 4:5.

Jak vidíte sezonu z osobního pohledu?
Měl jsem štěstí. S útočníky Backlundem a Tkachukem jsem hrál celou sezonu. To se mi snad nikdy nestalo, většinou se to hodně míchá a na nikoho si nezvyknete. Zabere to nějaký čas. Letos jsem se v Calgary ale cítil už daleko líp. Bylo to pro mě pohodlnější. Backlund je šikovný hráč, snad se ještě budeme zlepšovat.

Zajímáte se během léta o dění v klubu, nebo si chcete od hokeje odpočinout?
Noviny čtu hodně. Teď navíc bude rozšiřovací draft kvůli týmu z Las Vegas, tak je možné, že přijdeme o nějaké hráče. Snažím se být v obraze.

V Calgary jsou věčnou otázkou gólmani, jak je hodnotíte?
Brianu Elliottovi nevyšel začátek. Trápil se tím a nebylo to ono, naštěstí ho zastoupil druhý brankář a udržel nás ve hře. V druhé půlce byl ale Elliott skvělý a hlavně díky němu jsme se dostali do play-off. To mu trochu nevyšlo. Uvidíme, jestli budou volní další brankáři, nebo budou chtít, aby zůstal. Manažer má během léta v tomhle směru hodně práce.

Na farmě Calgary ve Stocktonu působí Češi Daniel Přibyla a David Rittich. Jakou podle vás mají šanci se probojovat do týmu?
Příba to měl hodně složité. Byl po operaci kolene, takže začátek sezony nestihl. Něco odehrál, ale pak se objevily problémy s kyčlí a musel na operaci. Má smlouvu, takže se tam ještě na rok určitě vrátí. S oběma ale byla spokojenost. David Rittich vyloženě překvapil. Nemá sice smlouvu, ale měl by se vrátit. Hodně ho chválil trenér gólmanů. Vypadá dobře a snad mu dají šanci.

V posledních týdnech řada Čechů odchází na rok do NHL. Jak vidíte jejich šance?
Není to pro ně jednoduché, aby se do NHL dostali. Hrozně to těm klukům přeju. Je výhodou, že nemají zas moc co ztratit. Zisk může být velký. Obránce Jakub Nakládal byl před rokem u nás. Šanci dostal, odehrál půl sezony, ale bohužel s ním nepodepsali další smlouvu. Záleží jak se rychle adaptují. Někomu to svědčí. Někomu ten přechod trvá delší dobu, a to pak je problém.

Nejsou ti hráči v nevýhodě, že manažeři a trenéři se na ně dívají jako ne nedraftované hráče?
Těžko říct, co mají manažeři s nimi v úmyslu. Musejí se vyhrát, ale zas si nemohou zvykat celou sezonu. Často musejí čekat, než se někdo zraní. Obránci to mají v tohle těžší, protože jich je méně a ta konkurence je na jejich post často ještě větší. Každopádně jim držím palce, potřebujeme víc hráčů v NHL.


Mistrovství světa v hokeji 2024

Hokejové MS 2024 se uskuteční od 10. do 26. května v Praze a Ostravě. Český tým se představí v pražské základní skupině, kde ho čekají Kanada, Finsko, Švýcarsko, Dánsko, Norsko, Rakousko a Velká Británie.