Slávistický odchovanec se zranil koncem listopadu v zápase s Calgary. Vynechal v NHL jen dva zápasy, vrátil se příznačně v sobotu. Při utkání v Coloradu patřil Sobotka k nejvytěžovanějším útočníkům Blues a v neděli proti Chicagu si připsal asistenci.
Jak se vám vlastně to zranění přihodilo?
Byl jsem za brankou soupeře a jejich obránce zvedl puk tak nešťastně, že jsem to dostal rovnou do obličeje. Naštěstí přiletěl puk naplocho, ale rána to byla pořádná.
Nebál jste se, že máte zlomenou čelist?
V první chvíli jsem cítil jen velkou bolest. Myslel jsem, že jsem přišel o všechny přední zuby. Po vyšetření mi sdělili, že jeden přední se už nedá zachránit a musí ven. Poškozené byly další tři, ale ty mi spravili. Mám v puse něco jako rovnátka, která mi ty zuby zpevňují.
Bolí vás to ještě teď?
Pořád. Ale všechno už je to lepší.
Víte o tom, že podobná věc se v české lize stala Petru Nedvědovi?
Vím, dokonce jsem si pouštěl na počítači ty záběry ze zápasu. Musí to být ještě horší zranění, než mám já.
Stejně jako on teď používáte speciální kryt...
Já ho mám ale jen na spodek obličeje.
Nemáte při zápase obavy?
Určitě musím dávat velký pozor. Když vidím, že puk letí směrem ke mně, odvracím hlavu na stranu.
Vy dostáváte v St. Louis poměrně dost času na ledě. Změnilo se pro vás něco po příchodu nového trenéra Kena Hitchocka?
Já jsem si nemohl stěžovat ani předtím. Ale teď mám těch herních příležitostí ještě víc, jsem spokojený.
Ve čtyřiadvaceti letech se z nadějného mladíka pomalu stáváte hokejistou střední generace. Máte za sebou přes dvě stě zápasů v NHL, tři roky v Bostonu a víc než rok v St. Louis. Jste spokojený s tím, jak se postupně propracováváte mezi elitní útočníky?
Jasně, že je lepší hrát v prvních dvou útocích než ve třetím. Nejen kvůli prostoru na ledě. Když máte kolem sebe tvořivé spoluhráče a technické typy, bodů je rázem víc.
V St. Louis jste v létě podepsal prodloužení smlouvy. Zvykl jste si po přesunu z Bostonu v novém městě?
Jasně. Už tam mám pár přátel, v týmu je další Čech Roman Polák, se kterým trávíme nejvíc času. S přítelkyní bydlíme asi pět minut od centra, mám tam pronajatý byt.
Čím se zabavíte kromě společných večeří s Romanem Polákem?
Já se rád koukám na hokej v televizi.
Skutečně? To není až tak obvyklé, třeba brankář Tomáš Vokoun se nechce dívat vůbec.
Já se dívám rád. Beru si z toho poučení. V Čechách taky rád sleduju Slavii. Anebo se koukám na fotbal, ale na českou ligu ne. To už spíš nároďák.