Neměl jste někdy pochyby, jestli se vám podaří prosadit do NHL?
Někdy ano, ale pořád jsem si říkal, že když už jsem se na tuhle cestu v sedmnácti letech dal a jsem tady tak dlouho, bylo by zbytečné z ní sejít. Chtěl jsem se přes AHL dostat do NHL. Kdyby to nevyšlo, mohl bych si aspoň říct, že jsem proto udělal maximum. V každém týmu v zámoří jsem měl štěstí na trenéry a nakonec mně to po šesti letech vyšlo.
Podle kouče Jeffa Danielse z farmářského Charlotte Checkers hrajete letos výborně, čím to je? Změnil se váš styl hokeje?
V létě jsem se skvěle připravil s kondičním trenérem Martinem Hálou, takže po fyzické stránce se cítím dobře. Hraju pořád stejně a asi se to kouči líbí, když mně teď dal takovou důvěru. Zahrál jsem si i na AHL All Stars Game, k tomu jsem přidal nějaké góly v lize a dostal se do NHL. Poslední měsíc byl parádní, moc si to užívám.
O debutu Jordána v NHL čtěte zde |
Letos vám vyprší tříletý nováčkovský kontrakt, berete tuto sezonu i jako boj o nový kontrakt?
Je to tak. Když hráči končí smlouva, většinou je na něj vyvíjen tlak, aby si zasloužil novou. I proto jsem rád, že se mně podařilo prokousat do NHL.
Co byste chtěl na své hře vylepšit, abyste mohl hrát za Carolinu stabilně?
V NHL se hraje v daleko větší rychlosti. Do Charlotte od letoška jezdí lidé, kteří nás učí powerskating (nácvik správné techniky bruslení – pzn. red.). Snažím se od nich vzít co nejvíc a musím říct, že mně to hodně pomohlo.
Hurricanes vstoupili do NHL výtečně, v čem je největší síla týmu?
V létě přišla velká jména jako Jordan Staal nebo Alexandr Sjomin, útočná síla týmu se výrazně zvýšila. Z Bostonu se vrátil obránce Joe Corvo, který zase vyztužil defenzivu. Právě tihle hráči změnili kostru týmu a stali se důležitými tahouny. Letos hraje neskutečně i Jirka Tlustý. Sledoval jsem ho během výluky, kdy byl v Kladně, v Carolině na skvělé výkony z české extraligy jen navázal. Pomáhá mně tady rychleji se adaptovat, když se dozvěděl, že si zahraju za první tým, hned volal a gratuloval mi.
Nestýská se vám v zámoří po rodině a kamarádech?
Moje snoubenka je tu se synem, který tady chodí do školky a líbí se jim tu. S kamarády si píšu e-maily, v kontaktu jsme i přes Skype nebo Facebook. Asi před rokem jsem se dostal k Twitteru. V Charlotte se mně ptali, jestli bych to nezkusil, podle nich by to bylo dobré pro obě strany. Po premiéře v NHL jsem tam měl spoustu gratulací.
Sledujete výkony svých kamarádů a vrstevníků ve Zlíně?
Pravidelně se dívám, jak hráli. V létě jsem se Zlínem trénoval, k týmu mám velmi blízko. V kontaktu jsem hlavně s Kubou Sedláčkem, Oldou Horákem a Petrem Čajánkem. Letos jim to šlape a některé mladší hráče to vyneslo i do nároďáku. Je to skvělé jak pro ně, tak pro celý klub. Je vidět, že ve Zlíně pracují kvalitní trenéři a filozofie klubu jde správnou cestou.
Jak si Zlín povede v play-off?
Hrají ve velké pohodě a mladší kluci v mém věku mají kolem sebe v kabině skvělé lídry. Vždy se hraje dobře, pokud je tým složený hlavně z odchovanců. V nejtěžších chvílích se pak mužstvo o to víc semkne.
Když Jordán skóruje, Jordan tančí na tribuně Čtvrtek, 17. ledna 2013. Charlotte Checkers hrají doma zápas AHL s Grand Rapids Griffins, farmou Detroitu. V 7. minutě se v oslabení dostává k puku domácí bek Michal Jordán a přesnou střelou otevírá skóre zápasu. Šest tisícovek diváků jásá nadšením a veselo je i ve VIP lóži. Vedle hokejové legendy Chrise Cheliose v ní totiž sedí – Michael Jordan – nejlepší basketbalista všech dob. "Když viděl moje jméno na kostce, tak vstal, začal tančit a pumpoval pravou rukou," popisuje zlínský rodák. "Od té doby už nejspíš ví, kdo jsem," směje se. Právě téměř identická podobnost jejich jmen je důvodem řady vtipných situací. Jordan je navíc vlastníkem Charlotte Bobcats, basketbalového klubu hrajícího NBA. Získal jej v roce 2010 a ve stejném roce přestoupil do místního hokejového klubu Checkers mladík Michal Jordán. Hezká shoda náhod, že? "Na NBA jsem se byl párkrát podívat, ale žádný velký fanoušek basketbalu nejsem," říká Jordán a vzpomíná, jak po podpisu smlouvy s Carolinou poprvé přiletěl do Charlotte. "Na letišti se při odbavování dívali na moje jméno v pasu a hrozně se smáli." Kdysi mu přišel na klubovou adresu dopis s jeho jménem. "Stálo tam: Dobrý den pane Jordáne, jsem váš velký fanoušek. Pro tento sport jste toho udělal mnoho," líčí Jordán. "Každou větou v dopise moje sebevědomí rostlo. Na konec jsem vytáhl dvě basketbalové fotografie, na kterých byl Michael Jordan. A moje sebevědomí zase rychle spadlo. Ale spoluhráči se pak dobře bavili," vykládá dvaadvacetiletý hokejista. Oba se mohli potkat i během natáčení reklamy, jenže tenhle nápad nakonec zatrhli právníci basketbalové hvězdy. Mimochodem, Jordán si na počest tragicky zesnulého zlínského rodáka Karla Rachůnka chtěl vzít číslo 23, které je neodmyslitelně spjaté právě s jeho slavnějším jmenovcem. Nakonec si ale vybral 29. |
