Jenže kotouč těsně přesvištěl sklo nad hrazením a šestatřicetiletý Vrbata uzavřel své působení v přepychové soutěži vyloučením za zdržování hry. „To je kruté!“ volal do mikrofonu Dennis Potvin, někdejší skvělý obránce a nyní televizní komentátor utkání Panthers. „Mohl jednou vyprávět vnoučatům, že v poslední šichtě v NHL skóroval.“
Buffalo při Vrbatově posezení na trestné lavici snížilo na 4:3. Vyrovnat už nedokázalo, a tak se český veterán rozžehnal se svým sedmým klubem v lize vítězstvím.
Panthers jej poctili tím, že jej vyhlásili třetí hvězdou večera. Vrbata zamával obecenstvu, hodil do hlediště hůl jako suvenýr pro malého fanouška. Po 16 sezonách a 1 057 zápasech se odebral na hokejovou věčnost. „Jsem rád, že jsem dostal ještě jednu příležitost, že mě manželka a synové viděli ještě v jednom mači,“ pravil vděčně.
V únoru a březnu posbíral už pouhých šest startů, Florida v honu za postupem do play off (nakonec marném) sázela na mladší borce.
Majitel páru nesmírně šikovných rukou a titulů z mistrovství světa juniorů 2001 a šampionátu dospělých 2005 dopsal svůj příběh.
„Vím, že nastal čas,“ řekl reportérům v Sunrise. „Máme tři kluky, nejstaršímu je devět a potřebuje se vrátit do Česka, aby se zařadil do školy. Taky mi v létě bude 37. Hra se zrychluje a mně je jasné, že by přednost měli dostat mladší.“
Hodně času strávil ve stínu machrů ze zlaté generace. Co se týče střeleckého kumštu, mnoha se vyrovnal, řadu z nich v NHL předčil.
Nasázel 284 gólů, čímž se mezi krajany, kteří se proslavili v zámoří, vyšplhal na osmé místo. Až za ním se srovnali Robert Lang, Martin Straka, Václav Prospal, Robert Reichel, Martin Havlát a Martin Ručinský. Co se týče hattricků, vytasili jich víc leda Jaromír Jágr (15), Miroslav Fryčer (9) a Patrik Eliáš (8). Vrbata se dělí o čtvrtou pozici s Petrem Nedvědem (7).
Poslední tříbrankové představení uspořádal loni na podzim v dresu Panthers, přispěl jím k triumfu 8:3 nad Anaheimem.
Ve skutečného velmistra se vypracoval v zakončování nájezdů. Od jejich zavedení po výluce NHL na podzim 2005 jich proměnil 45 (dosáhl úžasné úspěšnosti 42,9 procenta), před ním je jen Frans Nielsen (48).
Brankáři nenáviděli zejména jeho perfektně vybroušený blafák do bekhendu. Dobře věděli, jak často a rád jej používá. Přesto jím byli opět a znovu překonáváni.
Přitom je trochu zázrak, že se ve vybrané společnosti vůbec chytil. Hubené křídlo z Mladé Boleslavi v červnu 1999 Colorado draftovalo až jako číslo 212, v sedmém kole, kdy jsou opěvované talenty už dávno rozebrané.
Provází ho pověst rozumného chlapa bez hvězdných manýr. Nejvíc mu svědčila angažmá ve Phoenixu, kam přestoupil celkem třikrát. Na Floridě ocenili jeho realistický přístup. „I když vypadl mezi náhradníky, nestěžoval si. Chápal, že nadějní hoši potřebují růst,“ řekl během sobotního přenosu Potvin.
Poslední výstřel Radima Vrbaty nešťastnou náhodou nabral špatný směr. Jeho odkaz ovšem neohrozil.
