Počet Evropanů v NHL klesá, je jich méně než čtvrtina. A Češi už „nevedou“

Pokud to takhle půjde dál, bude za pár let platit, že NHL je skutečně jen kanadsko-americká. Počet Evropanů v nejlepší hokejové soutěži světa rok od roku klesá. V uplynulé sezoně jich mezi 962 hráči, kteří nastoupili aspoň k jednomu zápasu, bylo jen 228.

Roman Hamrlík a Jaroslav Špaček patří k posledním vyslancům staré české školy v NHL | foto: AP

Zatímco před několika lety přesahoval počet Evropanů v NHL 30 procent, letos tato cifra činila jen 23,7 procenta. V průměru to znamená sedm Evropanů v každém mužstvu od Los Angeles po Montreal.

Účast hokejistů ze Starého kontinentu tak byla v minulém ročníku nejnižší od roku 1999, po němž i díky třem českým titulům mistrů světa v řadě přišel veliký boom talentů ze střední Evropy.

"Nebýt úspěchů reprezentace, spousta českých hráčů by se do NHL nedostala," řekl slavný útočník Jaromír Jágr ve známém proslovu po prohře s Norskem na letošním šampionátu.

Jenže doby, kdy si NHL v jedné sezoně běžně zahrálo na sedm desítek Čechů, jsou už historií. Ještě v roce 2006 jich v nejprestižnější hokejové lize světa působilo 65, toto číslo však kleslo až k letošním 48.

Poprvé za poslední desetiletí tak Češi nevládnou nejmocnější evropské "kolonii" v zámořském hokeji, v uplynulé sezoně si totiž NHL zahrálo 54 Švédů. "Ten ústup je zřetelný, je vidět na draftu a tím také později v samotné lize," uvedl šéftrenér hokejového svazu Slavomír Lener.

Důvodem úbytku Čechů a dalších Evropanů v NHL ovšem není jen nedostatek talentů. Podle studie mezinárodní federace IIHF k tomuto jevu hodně přispívá také stále mocnější konkurence na východě - Kontinentální liga.

Z týmů NHL měla letos nejvíc Evropanů Atlanta (13), následoval Detroit (12) a Columbus (11). Nejméně jich pak působilo v kádru San Jose (4).

Evropané v NHL

za poslední desetiletí

2000-2001: 277 z celkových 990 (28,3 %):
Čechů 70, Rusů 69, Švédů 47, Finů 34, Slováků 29, Ukrajinců 7, Němců 6, Švýcaři 4, Lotyši 3, Litevci 2, Poláci 2, Norové 2, Kazach 1, Bělorus 1.

2001-2002: 293 z 968 (30,3 %):
Čechů 78, Rusů 62, Švédů 53, Finů 42, Slováků 32, Němců 6, Lotyšů 6, Ukrajinci 4, Poláci 2, Kazaši 2 Norové 2, Kazaši 2, Litevci 2, Švýcar, Bělorus, Rakušan a Nor po 1.

2002-2003: 293 z 984 (29,7 %):
Čechů 80, Rusů 65, Švédů 58, Finů 38, Slováků 30, Němců 6, Lotyšů 5, Poláci, Švýcaři a Kazaši po 2, Ukrajinec, Nor, Litevec, Bělorus a Rakušan po 1.

2003-2004: 300 z 1018 (29,5 %):
Čechů 76, Rusů 64, Švédů 53, Finů 37, Slováků 35, Němců 7, Ukrajinců 5, Kazaši, Lotyši a Švýcaři po 4, Rakušané 3, Bělorusové, Norové, Poláci a Litevci po 2.

2005-2006: 262 z 961 (27,26 %):
Čechů 65, Rusů 51, Švédů 46, Finů 39, Slováků 32, Němců 8, Švýcaři 4, Bělorusové 3, Rakušané 3, Lotyši 3, Poláci 2, Kazaši 2, Francouz 1, Nor 1, Ukrajinec 1, Litevec 1.

2006-2007: 259 z 945 (27,41%):
Čechů 65, Švédů 50, Rusů 44, Finů 42, Slováků 26, Němců 7, Švýcarů 5, Lotyši 4, Bělorusové 3, Rakušané 2, Norové 2, Ukrajinci 2, Dánové 2, Francouz 1, Kazach 1, Japonec 1, Litevec 1, Slovinec 1.

2007-2008: 242 z 941 (25,72 %):
Čechů 59, Švédů 53, Finů 41, Rusů 32, Slováků 23, Němců 9, Švýcarů 6, Bělorusové 4, Lotyši 3, Rakušané 2, Ukrajinci 2, Norové 2, Dánové 2, Kazach 1, Slovinec 1, Litevec 1, Francouz 1.

2008-2009: 242 z 974 (24,9 %):
Čechů 57, Švédů 54, Finů 42, Rusů 36, Slováků 18, Němců 8, Švýcarů 6, Bělorusové 4, Dánové 4, Lotyši 4, Rakušané 3, Ukrajinci 2, Francouz 1, Kazach 1, Litevec 1, Nor 1, Slovinec 1.

2009-2010: 228 z 962 (23,7 %):
Švédů 54, Čechů 48, Finů 38, Rusů 34, Slováků 17, Němců 8, Dánů 6, Lotyšů 5, Bělorusové 4, Švýcaři 4, Rakušané 3, Ukrajinci 2, Francouz 1, Kazach 1, Litevec 1, Nor 1, Slovinec 1.