Pavle jaké bylo to rozhodování?
Přemýšlel jsem nad tím zhruba poslední rok. Co mě vyměnili do Philadelphie, začal jsem o tom přemýšlet víc. Každý sportovec nad tím ke konci kariéry přemýšlí. Rozhodl jsem se skončit v době, když jsem hrál ještě docela dobře. Nechtěl jsem končit tak, aby mi někdo připomínal, že už je načase přestat. A hlavním motivem tohoto rozhodnutí byla rodina. Žijeme v Tampě, nepřicházelo v úvahu pokračovat v Evropě. A v NHL jsem chtěl hrát jen, pokud bych cítil skutečný zájem, ne že bych hrál šest minut za zápas a jinak vysedával na střídačce. Ani jsem si nedovedl představit, že já budu - dejme tomu - v Anaheimu a rodina v Tampě.
Pavel Kubina
Nedávno jste se stal podruhé otcem. Ovlivnilo to váš verdikt?
Před čtyřmi měsíci se nám narodila Viktorka. Když jsem hrál, neměl jsem čas věnovat se tolik starší dcerce Terezce. Nemohl jsem ji třeba odvézt do školky, školy, a teď ten čas je. Hodně si to užívám, konečně je ze mě otec, který se ukáže doma.
Zavzpomínejte - kdo vás během kariéry nejvíce ovlivnil?
Je to třicet let, co jsem začal hrát hokej, a nejvíce bych chtěl poděkovat rodičům, kteří mi umožnili hrát. Bez nich by to z Janovic nešlo. Manželka Andrea mě zase podporovala během kariéry v NHL. Neměla to jednoduché, starala se o zázemí. Tihle lidé se nejvíce zasloužili o mou kariéru. Potom bych chtěl poděkovat všem spoluhráčům i trenérům. Mám krásné vzpomínky astovky kamarádů z hokeje. A zapomenout nemůžu ani na fanoušky, ať už tady doma nebo v Tampě. Je to splněný sen. Chtěl bych vzkázat všem dětem, co dělají nějaký sport, ať věří, že se jejich sen může splnit. Mně se to povedlo.
Už víte, čím teď kromě péče o rodinu vyplníte čas?
Když jsem hrál hokej a třeba se mi nedařilo, snažil jsem se přemýšlet, co budu dělat, až jednou skončím. Jedním z těch snů bylo mít loď, pracovat na ní, naučit se plout po moři, potápět se, chytat ryby. Ten sen jsem si splnil. Poslední rok, kdy už jsem nehrál, jsem si koupil takovou větší, asi čtyřiadvacetimetrovou loď. Málokdo o tom věděl. Lidi se mě ptali, co dělám, jestli se nenudím. A já poslední půlrok byl na lodi od rána do večera. Koupil jsem ji starší a upravoval ji. Tím jsem se bavil, všechno jsem se učil. V Americe sice není zapotřebí žádný kapitánský průkaz, ale jednou bych si chtěl kapitánské zkoušky udělat.
To chcete plout kolem světa?
To ani náhodou, já jsem rád, že dojedu z Tampy dolů do Miami.
Během kariéry jste byl i kapitánem týmu. Je těžší být kapitánem na lodi, nebo v mančaftu?
Podle mě je těžší být kapitánem na lodi. Člověk je tam sám. V mančaftu je dalších devatenáct lidí, kteří mohou pomoct. V týmu kluci pomůžou, když se nedaří, když někdo udělá chybu. Když na lodi udělám nějaký průšvih, nepomůže mi nikdo.
Klubů, kterými jste prošel, je více. Dá se vybrat, na který vzpomínáte nejraději?
Mám takové tři body. První je národní mužstvo, to jsou nádherné vzpomínky. Pak Tampa. Je to můj druhý domov, kde jsem strávil deset, jedenáct sezon. Draftovali mě, dali mi šanci hrát. Draftoval mě manažer Phil Esposito, se kterým mám úplně skvělý vztah dodnes. Mám tam spoustu kamarádů ahlavně jsme vyhráli Stanley Cup, na což se nedá nikdy zapomenout. A třetí jsou Vítkovice. Pořád vzpomínám na tu sezonu, kdy v NHL byla stávka. Akorát je škoda, že se nám to nepovedlo dotáhnout do konce. Ze začátku jsme sice byli vzadu, ale dostali jsme se daleko, počítalo se s námi na finále.
POPLÁCÁNÍ. Jaromíru Jágrovi gratuluje ke gólu parťák Pavel Kubina.
KDO DOSÁHNE? Pavel Kubina, český bek Tampy (vlevo), brání Matta Cooka z Pittsburghu.
A teď vás Vítkovice nelákají?
Kdybych se vracel do Česka, hrál bych jedině ve Vítkovicích. To platí, za tím jsem si vždycky stál. Ale Terezka chodí v Tampě do druhé třídy a já si nedovedu představit, že já bych byl půl roku tady a rodina v Tampě. Rozhodnutí to ale bylo těžké, přemýšlel jsem nad tím dlouho. Vyhrála rodina. Kdybychom byli tady, určitě bych ještě hrál, ale teď jsme tam.
A pokračování v NHL opravdu nepřipadalo v úvahu? Měl jste nějaké nabídky?
Loni po stávce jsem měl pár nabídek z NHL, ale žádná nebyla podle mých představ. Řekl jsem Petru Svobodovi, který je můj agent, že chci kontrakt potvrzující to, že bych měl patřit k pilířům týmu. Nebavilo by mě hrát deset minut za zápas.
ProfilKdo je Pavel Kubina Narodil se 15. dubna 1977, vyrůstal v Janovicích na Frýdecko-Místecku. S profesionálním hokejem začal ve Vítkovicích, většinu kariéry však strávil v NHL. Za mořem hrál za Tampu Bay Lightning, s níž získal i Stanley Cup (2004), Toronto Maple Leafs, Atlantu Trashers aPhiladelphii Flyers. Na závěr kariéry si zahrál ve Švýcarsku za Servette Ženeva. S českou reprezentací třikrát získal zlato na mistrovství světa (1999, 2001 a2005), má bronz z olympiády vTuríně (2006). V roce 2004 byl vybrán do zápasu All Stars NHL. Je ženatý, s manželkou Andreou mají dvě dcery Terezu a Victorii. |
Nakonec jste se rozhodl skončit. Zrazoval vás někdo?
Všichni mě zrazovali. Ne 99 procent, ale 100 procent lidí mi říkalo, ať ještě nekončím. Ať už to byla rodina, kamarádi nebo spoluhráči.
Hokejová budoucnost vás neláká?
Svou budoucnost v hokejovém světě zatím nevidím. Je to čerstvé a všechno se může změnit, ale v příštích pár letech určitě u hokeje nebudu.
Chystá se nějaké hokejové rozloučení?
Kluci z Tampy, kteří tohle dělají, chtějí, abych přišel na některý zápas v lednu, až se tam vrátíme.
Že by vám vyvěsili dres?
To by byla pro mě obrovská čest. Ale myslím si, že to nebude hned, je to otázka pěti, deseti let, pokud vůbec. Ovšem já jsem na svou kariéru hrdý, splnil jsem si všechny sny.
O vás je známo, že jste velký fanoušek fotbalového Baníku. Jeden čas jste se zajímal i o koupi klubu. Není teď ta pravá doba?
Tohle téma tu už pluje dlouho. Když Baník převzali noví majitelé, potkal jsem se s nimi. Dali mi určitou nabídku, která byla minoritní, pro mě neakceptovatelná. Teď jsem o Baníku trochu ztratil přehled, protože žiju na Floridě a jsem spíše fanoušek zpovzdálí.
A myslíte si, že bude pro Baník lepší, když se zachrání, nebo mu více prospěje totální očista?
Já jako fanoušek budu vždycky tvrdit, že Baník patří do první ligy. A určitě bude lepší, když se zachrání, než kdyby měl spadnout někam do druhé ligy nebo ještě níže.
