Pietrangelo zamířil ze St. Louis do Las Vegas, když vytušil, že není vůle dohodnout se na nové smlouvě a u svého bývalého zaměstnavatele už vlastně neměl po zisku Stanley Cupu co dokazovat. Teď hledal zcela nový směr i motivaci.
Golden Knights zase poptávali špičkového beka, co dokonale vyztuží už tak silnou obranu. Výsledkem je dohoda obou stran na sedm let za 61,6 milionů dolarů. Šikovný obránce bude v průměru pobírat 8,8 milionů ročně.
Majitel nevadského klubu Bill Foley by tuze rád zvedl nad hlavu stříbrný pohár. A Pietrangelo už pocity vítěze Stanley Cupu zná. „S Billem stačí mluvit deset minut a cítíte tu vášeň, kterou hokeji dává. Vidíte na něm, že chce vyhrát stejně jako my ostatní,“ řekl Pietrangelo.
V novém prostředí cítí nadšení a chuť do práce. Zvlášť po tom, jaký kousek k triumfu Vegas v minulých sezonách chyběl.
„Potkat Billa je pro mě velká věc. Před uzavřením smlouvy jsem si chtěl být jistý, že touží po stejné věci jako já a další hráči. Teď o tom nemám pochyb,“ dodal. A v Las Vegas zase doufají, že dokáže ještě překonat své výborné statistiky z poslední sezony, kdy zaznamenal na beka úctyhodných 52 bodů (16+36) a prožil tak nejvydařenější ročník kariéry.
Oceňovaný Torey Krug míří z Bostonu do St. Louis.
Když se manažer St. Louis Doug Armstrong nebyl schopný dohodnout s Pietrangelem, učinil v den otevření hráčského trhu pragmatický krok a pojistil si jiného kreativního zadáka do prvního obranného páru. S Toreym Krugem, majitelem 40 a více asistencí v každé z posledních pěti sezon, se domluvil na průměrném ročním platu 6,5 milionů dolarů.
Krug s Bostonem na trofeje nedosáhl. Teď má před sebou budoucnost v jiném mimořádně silném mužstvu s ambicí na další zisk poháru Lorda Stanleyho. „Je to silný a soutěživý hráč. Není z nejvyšších, ale líbí se mi jeho rychlost práce s hokejkou, přesnost a drzost, s jakou se nebojí rozdat těžké přihrávky,“ přidal důvody k jeho angažování Armstrong.
Krug však podle expertů doplatil při vyjednávání na koronavirovou situaci, jejíž vinou si nemohl říci o větší peníze. Ve srovnání s angažmá u Bruins půjde s platem nahoru „jen“ o víc než milion. Stejně tak se říká, že měl být trpělivější a počkat si na štědřejšího zájemce, který je i ve složitých časech ochotný vytáhnout za kvalitu extra dolary.
Shattenkirk z Lightning do Ducks
A do třetice bude řeč o hráči, který má s Blues něco společného. Jejich bývalý elitní bek Kevin Shattenkirk vystřídá během pěti let už pátý klub. Tentokrát pozná kabinu Anaheimu. Čerstvý vítěz Stanley Cupu s Tampou si řekl o 11,7 milionů dolarů za tři roky, přičemž v prvním roce bude pobírat 2,5 milionu, v dalším 4,25 a na závěr 4,95 milionů.
K Ducks přináší vítězného ducha a chce být mentorem v procesu vývoje mentálně i herně silného týmu, který dobýval NHL. „Máme k úspěchu všechno, co potřebujeme. Když budeme věřit a hrát týmově, budeme v pohodě,“ míní.
Kevin Shattenkirk zažil v Tampě vítěznou sezonu i po boku Ondřeje Paláta.
Stejně tak se čekalo na to, jak se k notorickým nezdarům v play off postaví Edmonton Oilers. Řešení je to levné a působivé. Tyson Barrie do obrany a Jesse Puljujärvi do útoku.
S Barriem se nese pověst kvalitního beka i bouřliváka, co si nesedne s každým spoluhráčem. Naposledy se však v NHL skloňovala jeho slabší forma, kvůli níž se ho Maple Leafs pokusili vytrejdovat.
Oilers to vědí a proto jsou opatrní. Už z předchozích let mají nepěknou zkušenost s tím, že jejich draze zaplacené talenty nenaplnily potenciál. S Barriem se proto logicky dohodli na jednu sezonu za rozumných 3,75 milionů dolarů.
Vítej zpátky, synku!
Jeho nový spoluhráč Jesse Puljujärvi zase představuje příběh o ztraceném a nalezeném synovi. Možná si vybavíte, jak zářil na mistrovství světa dvacítek vedle Sebastiana Aha (16 zápasů, 9+15, bilance +/- +6). Následně jej Edmonton draftoval (4. celkově v roce 2016), postavil do sestavy a… Jesse nebodoval.
Než by se obě strany trápily, Puljujärvi po vypršení kontraktu usoudil, že nejlepší bude vydat se evropskou cestou, a tak se přihlásil v mateřském Kärpät Oulu. Na domácí scéně zase nabral zázračnou formu z juniorských let. Posbíral 53 bodů (24+29) v 56 zápasech SM-Liigy a produktivní byl také při návratu do reprezentace Finska (6 utkání, 5 bodů). Oilers se už vloni začali poptávat, co by říkal návratu, ale k uzavření nového paktu došlo až v nyní.
V zámoří tvrdí, že je vyspělejší a zlepšil také angličtinu. Což potvrzuje i sám hráč. „Jsem silnější a rychlejší než před několika lety. Cítím víc sebedůvěry i to, že jsem vyspěl jako hráč a člověk,“ nechal se slyšet Puljujärvi v konferenčním hovoru s médii.
Při prvním angažmá měl nejvyšší maximální nováčkovský plat 925 tisíc plus výkonnostní bonusy. Nyní dvouletý kontrakt začíná na 900 tisících dolarech, ale v další sezoně se příjem zvedne na 1,45 milionů. Hodně štěstí mu před druhým pokusem v Edmontonu popřál i jeho dosavadní klub Kärpät.
„Říkali jsme Jessemu, aby každou možnou chvíli jedl a spal, ale řekl, že je příliš zaneprázdněný střílením gólů,“ uvedli na týmovém Twitteru.
Hall se stal v NHL posilou Buffala |
Když je řeč o Edmontonu, jeho bývalá jednička draftu Taylor Hall tu také nenaplnil představy a to ani v době, kdy se klubu z Alberty zas tak zle nedařilo, ale zato tam rok co rok z tradiční dražby talentů chodívali ti nejnadanější hráči své generace - Ryan Nugent-Hopkins, Jordan Eberle, Magnus Pääjärvi Svenson, Sam Gagner...
Hall vždy prožil jednu výbornou sezonu - v Oilers i v New Jersey Devils. Teď jde na rok bojovat za Buffalo, kde si vydělá 8 milionů. Tam doufají, že bude skvělým doplňkem ke kapitánovi Jacku Eichelovi.
Se Sharks ke hvězdám
A pak je tu ještě jeden velmi zajímavý podpis. Jedenačtyřicetiletý veterán Patrick Marleau po letní anabázi v Pittsburghu zřejmě naposledy opráší v San Jose spolupráci lajny „dědků” s Joem Thorntonem, jenž se Sharks také jedná.
Marleau se vrací do San Jose, může zaútočit na Howeův rekord  |
Marleaua, který vyhrál olympijské hry a mistrovství světa, pohání podobně jako ostatní hráče před ním touha po Stanley Cupu a tím i vstup do společnosti hráčů Triple Gold Clubu.
„Pořád miluju hokej a soutěžení. A nevzdávám se svého snu získat Stanley Cup. Jo, stále jsem schopný jít na hřiště hrát a užívat si to. To je můj motor,“ říká.
Marleaua jistě láká ještě jiný cíl. Je pátý v počtu odehraných zápasů v celé NHL, když nastoupil do 1 723 zápasů. Jen o osm mačů zaostává za čtvrtým Ronem Francisem (1 731) a 44 duelů mu zbývá, aby se dotáhl na legendárního Gordieho Howea. „Patrick je jeden z nejikoničtějších hráčů historie San Jose Sharks a jeden z nejuznávanějších veteránů NHL,“ řekl na jeho adresu manažer kalifornského týmu Doug Wilson.
„Jeho vůdcovství na ledě i mimo něj dobře dokumentuje jeho fantastickou kariéru a pořád v něm hoří soutěživost. Patrickův přístup je inspirativním příkladem a pořád rezonuje mezi našimi mladými hráči.“
