Cullen si talentovaného útočníka vzal stranou. Na kus řeči.
Sám ve své kariéře zažil spoustu podobných situací. Život profesionálního hokejisty přináší zdařilá období, ty ale často střídá údolí stínů. Chvíle, kdy, jak se říká, netrefíte ani vrata od stodoly.
A když hrajete v NHL dvacet sezon, skutečně víte, o čem mluvíte. Cullen zažil spoustu hořkých porážek, třeba prohrané finále Stanley Cupu, opakovaně se herně hledal a čelil kritice.
Hokejový všeuměl - kreativní směrem dopředu a poctivý při bránění - je dokonalým mentorem pro mladé hráče Pittsburghu.
„Opravdu je klíčem k úspěchu našeho týmu,“ tvrdí o něm Sheary, kterého Cullen probral natolik, že při svém návratu na led rovnou bodoval. V nejpříhodnější chvíli, rozhodující bitvě s Ottawou ve finále Východní konference.
Chrisi Kunitzovi pomohl Sheary otevřít skóre. Druhý asistent? Cullen.
Ano, ladný bruslař umí pomoci řečmi i činy. Ani ve čtyřiceti letech nepřestává stačit tempu NHL, dokonce prožívá lepší play-off než loni. Loni přitom skončilo pitím šampaňského ze Stanley Cupu.
Tentokrát nechybělo mnoho a Cullen by musel řešit dilema, jež by rád odkládal co nejdéle.
Kdyby se v prodloužení zmíněného sedmého utkání trefila místo Pittsburghu Ottawa, sympatický borec ze známého hokejového klanu by stál před otázkou: „Skončit, nebo dál hrát?“
„Rozhodnu se po sezoně,“ říká. A dodává, že si moc užívá, že může zase po roce bojovat o stříbrný pohár. „Cítím se požehnán. Hrát finále NHL? To se neomrzí.“
V Pittsburghu dokázal to, k čemu nedostal jeho strýc John v devadesátých letech příležitost. Jen pár měsíců před tím, než Mario Lemieux, Jaromír Jágr, Paul Coffey a další poprvé získali slavnou trofej, stěhoval se produktivní forvard do Hartfordu.
Rodinné čekání na první zisk Stanley Cupu tak trvalo o generaci déle. Uťal ho až Matt, který má hokej hluboko zašroubovaný v DNA. S pukem a holí se na bruslích proháněl už jeho děda i prastrýcové.
Cullen se poprvé radoval v roce 2006 s Carolinou, paradoxně nástupcem Hartfordu.
O deset let později přišel triumf s Pittsburghem. Toho si účastník čtyř světových šampionátů a jedné olympiády a zároveň nejúspěšnější z bratrského hokejového tria vážil mnohem více.
Ne kvůli tomu, že přeci jen už balancuje na hraně své kariéry. Ne, srdce mu plesalo při pohledu, jak jeho úspěch prožívají tři hokejem posedlí synové. V té době jim bylo šest, sedm a devět let .
„Mít šanci podělit se o radost ze Stanleyova poháru s mými syny, kteří jsou již ve věku, kdy si to budou pamatovat, je pro mě opravdu výjimečné. Člověk si říká, že vyhrát NHL je samo o sobě dokonalé a že již to nemůže nic vylepšit, ale právě díky mým klukům to je ještě lepší,“ vyznal se Cullen.
Oba prsteny pro šampiona NHL spojuje osoba generálního manažera Jima Rutherforda.
Předloni přivedl Cullena, svého velkého oblíbence, na jeden rok za pouhých 800 tisíc dolarů: Když pak sledoval, jak všestranný borec válí na ledě a spojuje primadony s pracanty a nováčky v kabině, byl nadšený.
Investice se navrátila mnohonásobně.
Takhle se Cullen trefil v oslabení v sérii proti Washingtonu. V play-off zatím nakupil 8 bodů (2+6):
Tak moc, že se oba staří známí dohodli ještě na jedné společné sezoně.
Ottawa ji neukončila. Překazí ji Nashville?
Cullen udělá vše pro to, aby své syny nezklamal a zase jim dopřál pomazlení se Stanley Cupem. Ani oni nic nepodceňují a osvědčenému rádci a mentorovi říkají své tipy. „Nejčastěji mi říkají, jak jsem měl zakončit nějakou akci.“
Chlapci se postupně osmělili natolik, že už radí také ostatním pittsburským hráčům. Zatím to funguje.
