Urážky, „podpásovky“ a dlouhé hodiny prostoupené tíživou atmosférou.
I to je arbitráž.
Mnohými hokejisty obávaná, opředená kuriózními historkami. Pro Troubu v pátek skončila až po necelých šesti hodinách. „Byl to maraton,“ glosoval novinář Mike McIntyre z Winnipeg Free Press.
Soudce rozhodl v případě čtyřiadvacetiletého reprezentanta šalamounsky. Po vyčerpávajících výpovědích obou stran určil, že si Trouba v příští sezoně vydělá 5,5 milionu dolarů.
Kanadský klub nabízel čtyři miliony, sám hráč žádal sedm.
Co u arbitráže může zaznít za argumenty?
|
Jejich požadavky skončily dokonalým kompromisem. Nedospěli ovšem k němu Troubův agent Kurt Overhardt a winnipežský generální manažer Kevin Cheveldayoff, nýbrž přišla pomoc „shůry“.
Trouba je prvním borcem z NHL, který toto léto podstoupil arbitráž.
Loni byli takoví hráči tři, nicméně na soudcův verdikt si počkal jediný (Nate Schmidt z Vegas). Předloni se nenašel nikdo takový. I to je důkaz, že tato instituce není mezi hokejisty zrovna dvakrát oblíbená.
Jiří Fischer, bývalý generální manažer české reprezentace, to zdůvodňuje prostě: „Nikdo nikdy z arbitráže neodejde nadšený. Někdo je zklamaný, někdo méně spokojený, někdy jsou dokonce obě strany zklamané. Nikdy nejásají oba tábory. Je to citlivá záležitost.“
Odstrašujících případů, proč nezajít při handrkování o dolary tak daleko, je totiž celá řada.
Hráč si dvakrát rozmyslí, zda je ochoten podstoupit mnohdy tolik ponižující chvíle před soudcem. Třeba Petr Mrázek se v roce 2016 raději dohodl jen pár hodin před už naplánovanou arbitráží na smlouvě s Detroitem. U snídaně. Vyhnul se o poznání méně příjemnému zážitku.
Třeba slzám:
ty vlila do očí arbitráž švédskému gólmanovi Tommymu Salovi v roce 1997.- Až tak ho rozebrali právníci tehdejšího generálního manažera NY Islanders Mikea Milburyho. Napadali jeho brankářské kvality i kondici. „Počínali si nechutně,“ nebral si servítky Salův agent Rich Winter.
Nebo směšnému znevážení jeho umění:
jako to zažil americký kanonýr John LeClair na sklonku milénia od Philadelphie. Prý dával góly jen ve chvílích, které nejsou důležité. LeClair, člen legendárního útoku „Legie zkázy“, si vyslechl i kritiku za své bránění.
Případně urážlivému přirovnání:
Tak postupoval Vancouver, když v roce 2002 označil produktivního útočníka Brendana Morissona za myš, která těží ze hry dvou slonů. Kanaďan totiž nastupoval vedle ligových hvězd Markuse Näslunda a Todda Bertuzziho. Vedle nich by prý býval zářil každý. „Bylo to směšné. Morrison se tomu smál, až celý zčervenal,“ vzpomíná Morrisonův tehdejší agent Kurt Overhardt.
Ano, stejný muž, s nímž tentokrát u arbitráže obstál Trouba. Jeho klient neodešel jako jednoznačný vítěz, ale také nebyl na hlavu poražen.
Zcela podle Fischerovy věty: „ Nikdo nikdy z arbitráže neodejde nadšený.“
