Devils vyrovnali klubový rekord z roku 2001, kdy tehdejší New Jersey vyhrálo třináct utkání v řadě a na přelomu února a března takřka měsíc neprohrálo.
Velkou zásluhu na tom tehdy měl právě i Eliáš, který v těchto třinácti zápasech zaznamenal 25 bodů za dvanáct gólů a třináct asistencí.
Takovou bodovou stopu tentokrát český hráč ve fazóně Devils nemá, Ondřej Palát se potýká se zraněním třísla a chyběl u všech třinácti výher za sebou.
Ondřej Palát v dresu New Jersey Devils
Kdo ovšem pomáhá organizaci z Newarku skvělými výkony, je brankář Vítek Vaněček. I díky němu Devils tak dlouho vítězí, sám český gólman prohrál zápas naposledy 25. října proti Washingtonu. Shodou okolností šlo u utkání, kde si Palát přivodil poranění, které ho od té doby nepouští zpět do hry.
Deset zápasů, deset vítězství má na kontě Vaněček od prohry s Capitals. A právě v rodákovi z Havlíčkova Brodu vidí Eliáš jeden ze základních kamenů úspěchu.
„Velká změna oproti loňsku je v brankářích. Kromě prvních dvou zápasů chytají fantasticky. Respektive Blackwood chytá dobře, Vítek fantasticky. Já osobně mám pocit, že Vítek dodává týmu více klidu než Blackwood, což je pro tým důležité, a to neříkám z důvodu, že je Čech,“ má jasno Eliáš.
Jeho slova dokládají také základní gólmanské statistiky. Vaněček naskočil do dvanácti zápasů, pochytal 91,8 procenta střel a průměrně obdrží 2,41 gólu na utkání. Blackwood drží svá čísla na úspěšnosti zásahů 88 procent a 2,79 branky na zápas.
Vítek Vaněček se raduje z výhry New Jersey Devils.
Devils mají na kontě po devatenácti zápasech 32 bodů, prohráli jen tři utkání a v lize nestačí jen na aktuálně ještě silnější Boston.
„Série je neskutečná. I kdyby měli jedenáct výher a osm proher, tak řeknu, že jsou na správné cestě. Tuhle šňůru jsem nečekal, ačkoliv měli skvělou přípravu. Nově příchozí hráči skvěle zapadli do týmu a posunuli ho dál,“ komentuje progres Eliáš.
On sám spolu s Václavem Varaďou mohli na předsezonním kempu deset dní sledovat změny, které organizace v létě provedla. Ať už personální v trenérském obsazení, mezi hráči, tak i v herním provedení.
„Změny klubu prospívají. Daly mu řád a zlepšení v ofenzivní i defenzivní stránce. Přišel Andrew Brunette, kterého znám jako hráče, trochu jako trenéra. Za těch deset dní jsem poznal, jaký má přehled a jakou pozitivní energii předá hráčům. S ním přišel také Sergej Brylin, který má také obrovské zkušenosti jako hráč. A celé si to sedá,“ pochvaluje si příchod dvou bývalých útočníků.
Není to tak, že by Devils hráli pouze ofenzivně, nebo jen defenzivně. Neopírají se jen o útok, nebo obranu. V obou ukazatelích patří k nejlepším v lize. Vstřelili 73 gólů (druzí v NHL), obdrželi jen 44 (čtvrtí v lize).
Rozjetí Devils, v bráně jistý Vaněček. Ještě se můžu zlepšit, hlásí gólman |
„Hrají lepší, zodpovědnější hokej. Dokážou změnit styl hry v návaznosti na to, jestli vedou, nebo prohrávají. Herně jsou vyzrálejší, vědí, co je zrovna v zápase potřeba,“ chválí hráče Eliáš.
Kromě Vaněčka a Paláta klub v létě posílili ještě útočník Erik Haula a obránce John Marino. A právě on má na výkony Devils podle Eliáše velký vliv.
„Nemá přímo hokejovou postavu, ale hraje výborně. Je všude správně, sjednotil celou obranu, hraje skvěle, už v kempu to bylo zřetelné,“ míní.
Marino se ihned stal po boku Dougieho Hamiltona nejvytěžovanějším obráncem Devils, v průměru stráví na ledě 21 minut a 40 sekund a skvěle plní především defenzivní úkony.
Nejen on, ale také hráči ze třetí či čtvrté útočné řady ulevili hvězdám od přetěžování. Jesper Bratt, Ryan Graves, Dougie Hamilton, Jack Hughes, Nico Hischier, Dawson Mercer, Damon Severson, Jegor Šarangovič, Jonas Siegenthaler - ti všichni se na led nedostávají tak často, jako v minulé sezoně. Kouč Lindy Ruff zkrátka rozděluje zodpovědnost mezi více hráčů.
„A i to je důležité. Snížilo se vytížení nejlepších hráčů, více hrají na čtyři formace, a tím pádem mají energii na agresivní styl hokeje a aktivní bruslení, které praktikují. Pro soupeře je pak těžké hrát v tomto tempu celý zápas a to klukům vyhovuje,“ vysvětluje Eliáš.
A tak New Jersey čeká už 29 dní na soka, který ho přemůže. Devils měli zkraje sezony přijatelnější rozpis, nečelili nejsilnějším soupeřů, ovšem to se v poslední době změnilo. Porazili Toronto, Calgary, Edmonton nebo Colorado.
Každý by si přál takovou vítěznou šňůru.
Anebo ne?
„Já doufám, že budou i nadále vyhrávat, ale je taky potřeba vidět, kde by se tým nacházel, kdyby se potýkal s takovou tou minikrizí. Kdyby dvakrát, třikrát prohrál, jak by na to reagoval,“ podotýká Eliáš.
„Už během tréninkového kempu dost vyhrávali a v šatně jsme si s trenéry říkali, že by možná bylo dobré taky jednou prohrát, aby si nemysleli, že jsou neporazitelní. V sezoně je to jiné, když jste na vlně, tak prostě jedete. Máme před sebou ještě tři čtvrtiny sezony, krize přijde a teprve pak se uvidí, jak na tom Devils jsou,“ tvrdí.
New Jersey chybí k vyrovnání nejdelší série vítězství v historii NHL čtyři výhry. Pittsburgh vyhrál v roce 1993 sedmnáctkrát v řadě, o jedno vítězství méně slavili po sobě Blue Jackets před šesti lety.
Výhrou 5:2 nad Edmontonem Devils vyrovnali jednadvacet let starý počin Eliáše a spol. „A já doufám, že aspoň ještě jeden zápas vyhrají, když už nás dotáhli. Bylo by hezké, kdyby nás překonali,“ fandí Eliáš partě okolo Švýcara Hischiera, kterou čeká v noci ze středy na čtvrtek silné Toronto.
