Coyotes i díky Vrbatově trefě v pátek porazili Oilers 3:2 po samostatných nájezdech. „Je to jedna z cest, jak pomoct týmu k vítězství. Když dojde na penalty, máte šanci získat bod navrch, který se vám třeba bude na konci sezony chodit,“ řekl čerstvý rekordman.
Svou dominanci nad soupeřem z mrazivé Alberty potvrdil pouštní celek také v neděli, tentokrát výhrou 2:1. Arizona bodovala s Edmontonem už 25krát po sobě, delší bodovou sérii jednoho mužstva proti druhému viděla NHL naposledy v osmdesátých letech.
Vrbata se pod čerstvé bodové zisky podepsal nejen výše popsaným proměněným nájezdem, ale také gólem a asistencí.
Ano, své osudové organizaci se zase tuze vyplácí.
A tentokrát v jejím dresu píše dějiny NHL. Stylově, v retro verzi z přelomu devadesátých let, kdy se klub jmenoval Phoenix Coyotes a jeho logu se říkalo „kojot od Picassa“. Pětatřicetiletý Čech v pestrobarevném trikotu působil snad ještě starším dojmem. Vždyť když sám ve slavné soutěži začínal, „picassovská“ éra pomalu končila.
Vrbata si při rekordním nájezdu počínal suverénně. „Když bekhendový blafák uděláte správně, máte velmi vysokou šanci, že to zafunguje,“ ví. Ostatně mezi „žolíky“ pro samostatné nájezdy je rutinérem. V NHL jich jel už 98. Proměnil jich 43, což dělá úspěšnost 43,9 %. Je to málo, nebo moc? Vrbatu řadí takové procento mezi naprostou elitu.
Nejlepší nájezdníci v NHL1. Radim Vrbata - |
Z hokejistů, kteří při „dovednostní soutěži“ absolvovali alespoň 50 pokusů, je jich lepších jen hrstka. Mezi nimi třeba Erik Christensen, bývalý hráč pražského Lva a momentálně střelecká opora HV71. Vrbatovi se historicky daří více než vyzdvihovaným esům Patricku Kaneovi, Jussimu Jokinenovi neba Pavlu Dacjukovi (nyní SKA Petrohrad).
Proč? Umí zakončit mnoha způsoby, místo bekhendové kličky, kterou mají báječně nacvičenou i Jakub Klepiš či Petr Ton, dokáže zvolit jiné účinné řešení. „Když gólman můj záměr přečte, rychle zkusím něco jiné,“ přiznal Vrbata v televizním rozhovoru.
S necelými 44 procenty zaostává jen mezi dalšími mistry kliček, blafáků, naznačování a pohotových střel. Christensenem, Fransem Nielsenem, Bradem Boyesem (naposledy Toronto Maple Leafs), Jonathanem Toewsem a TJ Oshiem. Ano, tím Oshiem, který dodnes budí ruské fanoušky ze sna.
Na olympiádě v Soči jim připravil kruté divadlo.
Šestkrát se rozjel na Sergeje Bobrovského, čtyřikrát skóroval a porazil sbornou. Šikovný Američan své kvality při samostatných nájezdech potvrzuje v NHL lépe než kdokoliv jiný, jeho úspěšnost přes 54 % je opravdu obdivuhodná. Z 66 pokusů proměnil 36. 17krát rozhodl o výhře svých spoluhráčů.
Oshie a jemu podobní jsou pro mužstvo důležití.
Pokud by kanadsko-americká soutěž zavedla zvažované pravidlo o tom, že jeden hráč může po odjetí úvodních třech sérií vyrazit vstříc brankáři soupeře opakovaně, cena „žolíků“ ještě prudce vzroste. Nová regule by nicméně urychlila překonání Vrbatova rekordu.
Pro tuto chvíli nicméně boleslavský patriot se 43 proměněnými nájezdy vládne. Jak dlouho se v čele udrží?
