Říkají o něm, že je nejlepším hokejovým gólmanem na světě. Spoluhráči, protivníci, experti, novináři i fanoušci.
Soupeři z něj mají blok. Nevěří, že mu dají gól.
Je tak výjimečný, že Kanada na Světovém poháru klidně posadila na tribunu čerstvého vítěze Vezinovy trofeje, aby mu uvolnila místo mezi třemi tyčemi. On se přitom vracel do hry po vážném zranění kolena a dlouhých 10 měsíců neodchytal soutěžní zápas.
Jak to dopadlo, víte. Price jistil kanadskou spanilou jízdu za dalším prestižním titulem.
Devětadvacetiletý brankář je zkrátka fenomén. V noci ze středy na čtvrtek podal další důkaz své výjimečnosti.
Lepší večer v NHL ještě neprožil. Na domácím ledě se stal hlavní postavou vlastní „one-man-show“. Ač Montreal čelil vancouverské kanonádě, radoval se z vítězství 3:0. Price nepustil za svá záda jedinou ze 42 střel Canucks, více se ještě nikdy na žádnou nulu nenadřel. Byla jeho sedmatřicátou v kariéře.
„Tenhle zápas byl pro nás budíčkem,“ přiznal obránce Nathan Beaulieu. „Já byl vzhůru,“ usmál se Price s narážkou na perné chvíle, které mezi třemi tyčemi prožil.
„Jsme strašně rádi, že máme Careyho v brance, ale nemůžeme na něm být takhle závislí. Je těžké jít domů a myslet si o tom něco pozitivního,“ zlobil se Max Pacioretty, kapitán Canadiens na sebe a své spoluhráče. Dobře věděl, že nebýt Price, tentokrát fanoušky v Bell Centre nepotěší a prohrají.
Místo toho mají nový klubový rekord.
Tradiční celek z frankofonní provincie Quebec ještě nikdy nenastřádal za prvních 10 zápasů základní části 19 bodů. V NHL přitom působí od zrodu brzy stoleté soutěže, od roku 1917. „Jsme na to hrdí,“ řekl Price o famózním vstupu do sezony. „Všichni byli zklamaní, jak jsme dopadli na jaře, takže jsme chtěli začít co nejlépe, abychom ukázali, že stále jsme dobrý tým.“
Fanoušci Canadiens jsou nadšení, ale bojí se, že přijde déjà vu. Montreal totiž skvěle začal také loni, za deset utkání nakupil 18 bodů a působil neporazitelně. Jenže pak se Price zranil a celá sezona se pokazila.
Pro takové případy jsou ale v hokejem poblázněném městě, kde hrávali Maurice Richard, Guy Lafleur nebo Patrick Roy, tentokrát mnohem lépe připraveni. Generální manažer Marc Bergevin totiž přivedl jako novou brankářskou dvojku Ala Montoyu a americký Kubánec je dosud velmi spolehlivým náhradníkem.
Záda kryje muži s podobně zajímavým původem.
Jeho matka totiž bývala náčelnicí kmene Ulkatcho, Price je tedy poloviční indián. Při pohledu na statistiky někdejšího rivala Jaroslava Haláka vás ale napadne, že spíš pochází z jiné planety. Priceho čísla působí nadpozemsky. Průměrně inkasuje 1,17 gólu na zápas, pochytá 96,4 % střel soupeřů. Žádná jednička v NHL není lepší.
Řeči o tom, že si proti němu střelci nevěří, tak rozhodně nejsou přehnané. Ostatně je potvrzuje i Priceův spoluhráč Torrey Mitchell, který proti němu v minulosti opakovaně stál jako soupeř. „Vždy když jsem jel do Montrealu, tak jsem měl v hlavě, že budu zkoušet překonat nejlepšího gólmana na světě. Nechci to nazvat, že jsem z toho měl blok, ale v hlavě jsem to měl.“
Nebude sám, po dnešku se k němu nejspíše přidá i spousta hráčů Vancouveru, v čele s Loui Erikssonem. Podívejte se, co mu Price chytil.
Canucks se snažili, jenže Price byl nepřekonatelný. Zastavil všechny puky, po zaznění sirény se ocitl v klubku spoluhráčů a přijímal gratulace. Odešel do kabiny. Pak vyjel na led, už bez masky. Coby první hvězda večera. Kanadský hezoun připomínal v modro-červeném dresu a s výrazným logem na prsou Henryho Cavilla.
Filmového Supermana. Koneckonců toho připomíná i svými výkony z jiné planety.
