Michael Špaček (80) oslavuje se spoluhráči z Winnipegu svou trefu.

Michael Špaček (80) oslavuje se spoluhráči z Winnipegu svou trefu. | foto: Profimedia.cz

Špaček se cítí silnější, ve Winnipegu si vzal pod křídlo Reichela

  • 0
Minule se v kempu Winnipeg Jets udržel málem až do konce. A letos pardubický hokejový odchovanec Michael Špaček přesvědčeně tvrdí, že je na tvrdý boj o místo v sestavě klubu NHL připravený ještě mnohem lépe.

„Loni se mi na kempu dařilo a byl jsem mile překvapený, že tam jsem takhle dlouho. Byla to pro mě obrovská zkušenost, nicméně jsem věděl, že budu určitě poslaný dolů,“ vzpomínal Špaček před nedávným odletem do Kanady.

„Teď jsem zase silnější, taky mám za sebou rok na farmě, což vám dá hodně. Pojedu tam s tím samým: zkusím se poprat o první tým. Udělám pro to maximum,“ prohlásil jedenadvacetiletý forvard.

Teď o víkendu už absolvoval turnaj Young Stars Classic v Pentictonu, kde se mladí Jets dvakrát střetli s nadějemi pořádajících Vancouver Canucks. Jets z téhle konfrontace nevyšli zrovna světoborně - nejdřív schytali výprask 2:8 a v odvetě, která už vypadala přece jen optimističtěji, padli 4:6.

Špaček turnaj odehrál v první lajně mezi finským supertalentem Kristianem Vesalainenem (taženým jako 24. v 1. kole draftu 2017) a parťákem z farmy v Manitobě Jansenem Harkinsem; v úvodním utkání si připsal gól a asistenci, ve druhém jednou přihrával.

Máte za sebou náročnou přípravu. Stihl jste se v průběhu léta někam podívat, odpočinout si?
Na dovolené jsem nebyl, přiletěl jsem domů a byl rád, že jsem tady. Užil jsem si kamarády a rodinu. Vyrazil jsem na pár výletů po Česku, ale nikam do zahraničí jsem se nevypravil. Nejsem moc na to, že bych létal někam k moři...

Už v uplynulé sezoně jste doufal, že byste mohl být povolaný z Manitoby do týmu Jets. Winnipeg však má velmi ambiciózní, našlapaný tým. Dostat se do něj bude heroický výkon...
Je to NHL, jsou tam nejlepší hráči na světě. V každém týmu to je těžké. Ale je pravda, že Winnipeg má navíc kupu nadějných mladíků. Já makám, spoléhám na svůj hokej. Jsem trpělivý, ta příležitost přijde.

Pokud by to neklaplo už bezprostředně po kempu, cítíte, že byste měl patřit ke skupině z farmy nejdříve žádaných hráčů?
Věřím, že mezi nimi budu. Ale samozřejmě to musíte potvrdit na ledě, hrát dobře. Když nemáte výkonnost, tak na vás neukážou. Je strašně důležité, abyste udělali kladný dojem na kempu a začali slušně samotnou sezonu. Když tohle splním, záleží už jenom na „štěstí“, když to řeknu blbě. Někdo se zraní a tu šanci dostanu.

Klub podepsal Kristiana Reichela, který s vámi předloni hrál na dvacítkách. Těšíte se na něj?
Je skvělé, že si budeme moci pokecat i česky. Albyho (přezdívka, kterou Kristian zdědil po svém otci Robertovi) znám i mimo tu reprezentaci, už loni byl pozvaný na kemp. Jsem rád, že ho tam budu mít.

Vnímáte, že trochu následuje vaši hokejovou cestu? V Česku jste sice vyrostli v jiných klubech, ale mladý Reichel teď působil jako dříve vy ve Western Hockey League v Red Deeru a nyní rovněž patří Winnipegu...
Jo, to je docela legrační, že jde takhle v mých stopách.

Nepřebýval v Red Deeru nakonec u té samé paní, co kdysi Martin Hanzal a po něm vy?
Ne, ne, ne (úsměv). Byl však ubytovaný jen kousíček od domu, kde jsem bydlel já, asi tři ulice.

Budete ve Winnipegu, kde sídlí i Manitoba, jeho průvodcem?
Určitě, budu mu to tam muset ukázat, pomoci mu se sháněním auta... Vím, jak to tam chodí, znám kluky z týmu. To je velká výhoda, není to jen o hokeji. Na zimáku jste třeba čtyři hodiny a pak jedete domů. Musíte se trochu skamarádit s klukama, abyste se tam nenudili.

Jak vám vyhovuje chladné klima, které ve Winnipegu panuje?
Přiznám se, že mám zimu radši než teplo. Loni jsme hráli v Kalifornii, byli jsme tam asi týden a vůbec mi to nevyhovovalo. První dva dny sice byly skvělé, protože jsem byl zase na sluníčku a mohl jít ven v kraťasech. Ale potom už se mi to moc nelíbilo a těšil jsem se zpátky do té zimy. Ve Winnipegu je na Vánoce hodně sněhu, to je fajn.

To vás musela letošní vedra v Česku ubíjet.
Ty jo... V srpnu už jsem nadával, fakt mě to štvalo. Hůř se mi spalo.

Ani na stadionu to nebylo úplně ideální, že?
Ano. Když jdete na led, zchladíte se, ale jak vylezete ven, sluníčko vám dá ránu. Nic příjemného.

Ve Winnipegu už jste se zabydlel? Budete tam sám?
Zabydlel. Pronajal jsem si byt i auto, cítím se tam jako doma. Ale kdykoli mě můžou vytrejdovat, s tím musím počítat. Budu tam na vlastní pěst - jako jiní Evropani.

Trenéři vám po sezoně řekli, že byste měl zapracovat na obranné činnosti. Je vedle toho něco, kde víte sám za sebe, že byste měl přidat?
V Manitobě jsem na tom byl v kolonce plus-minus snad dokonce nejhůř z našich útočníků (v základní části -6), což není zrovna dobře. Oni na to dost koukají. Defenzivní činnost musím pořád zlepšovat - daří se to, ale pořád to není ještě úplně ono. I když některé góly jsme dostali do prázdné brány, když jsme hráli power play... Pak je to spíš smůla, ale na to se nechci nějak vymlouvat.

A něco dalšího? Loni jste mi například říkal, že jste se ještě v kanadské juniorce nutil daleko víc do střelby.
Jo. Zvlášť na té farmě není vůbec na nic čas, když člověk dostane nahrávku a má dobrou pozici, nesmí váhat. Dřív jsem byl takový, že jsem hodně nahrával, v tomhle jsem se fakt změnil. Na farmě jsem i nastřílel pár gólů (17). Hru jsem zjednodušil.

Tlačí v klubu na to, aby byl hokejista všestranný?
Určitě. V sezoně máme spoustu mítinků. Přišel jsem do kabiny a viděl svoje číslo, že mám jít za trenérem. Rozebírali jsme vydařená střídání, co jsem měl, i ta, co se nepovedla. Po utkání mám k dispozici svůj sestříhaný minizápas, přihlásím se do dané aplikace a můžu na to koukat. To taky hrozně pomůže, abyste se posunul. Je to super.

Prošel jste všemi českými mládežnickými výběry. Vábí vás představa navléci si po sezoně reprezentační dres „áčka“, když bude ta možnost?
Rád bych si ho oblékl. Je to sen každého, zahrát si v dospělém nároďáku. Uvidíme, jak to dopadne.

Co říkáte na rozhodnutí expardubického Lukáše Radila opustit KHL a jít to zkusit za oceán, kdy jisté dolary vyměnil za riziko strávit i celý rok na farmě San Jose?
Myslím, že je správné, zase otestuje něco nového. V Rusku to asi taky jen není nějaký lehký, harmonický život. Dostal šanci podepsat smlouvu v NHL, což se každému nepodaří. San Jose je pěkné místo. Chtěl změnu, budu mu držet palce, aby se tam chytil. Je to výborný hráč, šanci mu podle mě dají.

V červnu byli dva pardubičtí talenti, Filip Zadina a Martin Kaut, v Dallasu draftováni v 1. kole, což je dost unikátní záležitost. Jakou jim věštíte budoucnost?
Kluky jsem sledoval, věděl jsem, že Záďa má jít vysoko. Teď je to jenom na něm. Nikdy nemáte nic jistého, ale je to pracovitý hráč, myslím, že nic nepodcení, a jestli ne letos, tak příští rok si v NHL zahraje. Má velký potenciál. Co se týče Martina Kauta, taky měl fantastickou sezonu. Uvidíme, jak se s tím popere.

Měl jste v létě možnost zhlédnout nějaké přátelské zápasy Dynama?
Byl jsem se podívat v Hradci na Mountfield Cupu, pak v Pardubicích na jednom utkání memoriálu pana Kusého. Dva tři jsem viděl. Když můžu, tak se rád přijdu mrknout, jak kluci hrají.

Jak na vás působil obránce Vojtěch Budík, kterého znáte z pardubické mládeže i z reprezentace? Bodově vynikal.
Zapadl dobře a šlo mu to. Chtělo by to, aby si to přenesl i do extraligy. Fandím mu, je to kamarád. Doufám, že se mu sezona vydaří.


Mistrovství světa v hokeji 2024

Hokejové MS 2024 se uskuteční od 10. do 26. května v Praze a Ostravě. Český tým se představí v pražské základní skupině, kde ho čekají Kanada, Finsko, Švýcarsko, Dánsko, Norsko, Rakousko a Velká Británie.